Proč ve spotu na Festival svobody vystupuje neúspěšný kandidát do voleb za DSSS?

Otevřené uskupení nezávislých občanských iniciativ a organizací se rozhodlo, tak jako každý rok, že i nyní k výročí 17. listopadu 1989 uspořádá po celé republice koncerty, průvody, besedy, happeningy a mnoho dalších akcí spojených s oslavou svobody, která do Československa přišla po velmi dlouhé době komunistické diktatury ušpiněné krví utýraných, zavražděných a perzekuovaných.

Festival svobody je skvělý nápad, protože svobodu je třeba neustále ochraňovat, opečovávat jako květinku v zahrádce, aby nezahynula třeba pod nátlakem nacionalismu i zpátečnického sentimentu lží, ve světle kterých je rudý teror popisován mnohdy jako období jistot, kdy “našinec měl práci, pokud si své názory nechal pro sebe a ty minority musely držet hubu, jinak by se na nich vyřádil krví potřísněný režim”.

První Festival svobody spatřil světlo světa v roce 2016 díky společnému úsilí šesti občanských iniciativ jako je Nerudný fest.cz; Díky, že můžem; Post Bellum; Centrum spolků, studentů a absolventů UK, nebo Proti projevům nenávisti, jejichž tématicky laděné pochody ukazovaly spoluobčanům, že nenávist nikomu nesluší. Festival svobody minulý rok probíhal na propojených akcích ve 45 městech napříč republikou. Záměr autorů je bohulibý, a tak nezbývá, než podporovat podobné aktivity, protože tato země je potřebuje víc, než dost.

Co je na celém Festivalu svobody zarážející, je zejména reklama na Festival svobody, kdy jednou z postav ve spotu vystupující není nikdo jiný, než vousatý pán Miloslav Jandík nacházející se v 10. – 14. vteřině reklamního spotu.

Až si člověk říká, jestli by zrovna tato osoba měla v reklamě na Festival svobody vzhledem k radikalizaci a nacionalizaci části společnosti vystupovat. Miloslav Jandík je totiž známý z nejrůznějších proradikálních demonstrací. V roce 2015 demonstroval na demonstraci Bloku proti islámu proti muslimům a islámu. Kdysi dokonce neúspěšně kandidoval do voleb za Vandasovu nenávistnou a svobodu, demokracii nenávidící Dělnickou stranu sociální spravedlnosti. Vnímavý divák mohl Jandíka spatřit jako komparzistu například prvním díle historického dramatu “Zločin v Polné” režiséra Viktora Polesného.

Součástí demokracie, svobody jsou zcela nepochybně také lidé s radikálními, nenávistnými názory a postoji na svět, na které mají samozřejmě právo, i když jsou pro demokrata odsouzeníhodné.

Ovšem, měla by osůbka kandidující za Vandasovu politickou stranu také vystupovat ve spotu na Festival svobody? Neměli by jeho tvůrci pečlivěji vybírat komparzisty, najaté osoby posléze vystupující třeba v reklamních spotech? Není poté exkandidát DSSS symbolikou znevážení, ponížení Festivalu svobody, protože ten, kdo vyznává nesvobodu, nemůže poté svobodu oslavovat? Nebo je to v pořádku a o nic tak závažného nejde, protože i takový člověk má právo ve jménu svobody oslavovat svou možnost upírat ostatním to, co nemá rád a proti čemu na demonstracích brojí?