Český rozhlas selhal, když z běžné kožní nemoci u uprchlíka vytvořil senzaci pro xenofoby

Policisté na Pardubicku zadrželi migranta s nakažlivým kožním onemocněním, vězí v nadpisu jednoho ze článků na iRozhlasu.

Twitterová zprávička je navíc doplněna o žlutý trojúhelníček s dovětkem “PRÁVĚ SE STALO”, aby si průměrný čtenář povšiml rarity velmi důležité a všechny potenciálně ohrožující zprávičky v časech okurkové sezony, kdy se většina národa potácí pod horkem letního sluníčka, nebo se oddává letním radovánkám.

Kdo by náhodou pochyboval, je tady další pokračování projednou provždy potvrzující onu nakažlivost cizáka, o kterém na iRozhlase píšou.

Povídání o uprchlíkovi má na twitteru podobenství jakéhosi příběhu, do kterého správci účtu postupně dávkují další pokračování, až si člověk s trochou ironie v hlase řekne: “ten novinář musí sedět snad před pokojem zadrženého, když tak rychle ví o tom, co se děje s uprchlíkem. Snad také onu kožní nemoc nedostal. To by se pak ta práce příliš nevyplatila“…

Uplyne několik dalších minut a zvídavý čtenář dostává konečné vysvětlení o jakou kožní nemoc ve skutečnosti jde. Tentokrát neexistuje lékařské tajemství a tím, kdo diagnózu novináři sdělil není nikdo jiný, než samotný pardubický hejtman Martin Netolický. Z nakažlivého onemocnění se nakonec vyklubalo impetigo.

Podle informací z Wikipedie se jedná o celkem časté kožní nakažlivé onemocnění povrchové vrstvy kůže vyskytující se třeba u dětí, nebo i dospělých lidí pohybujících se v kolektivu. Původcem onemocnění jsou bakterie žijící přirozeně na lidském těle. Impetigo zcela běžně dostanou například děti ve školce. Po několika málo dnech, zhruba 3-5, se kožní problémy bez jakýchkoli následků vyléčí.

Zmiňované kožní onemocnění se dá léčit antibiotiky, takže se o žádnou velikánskou raritu nejedná. Což také dokazuje fakt, že údajně šestnáctiletý muž byl po ošetření umístěn do policejní cely a následně do zařízení pro zajištění cizinců. Kdyby opravdu býval byl nějak vysoce infekční, nacházel by se jinde.

Možná by nebylo od věci, kdyby iRozhlas o události informoval citlivějším způsobem, protože takovým přístupem pouze napomáhá k rozšiřování nepravdivých dojmů, podle kterých je Afghánec z Pardubic supernebezpečně nakažlivým. Extrémistům, rasistům, vítačům Putinovy kolony postačí první příspěvek iRohlasu k tomu, aby si udělal mylné závěry, kterých bezpochyby pro svůj obchod s nenávistí využije Tomio Okamura v některém svém dalším videjku, kde se veřejnost zase dozví mnoho podpultových informací o tom, jak vysoce nebezpeční a nakažení jsou všichni uprchlíci, migranti v okolí.

Mimochodem o infekčním nebezpečí s rovnítkem u uprchlíků, migrantů…to už tady mnohokrát v minulosti Československa bylo, když se tehdejší úřady snažily mermomocí očerňovat Židy prchající z poválečného Polska do blízkého, rudou barvou zchváceného Československa. Nově příchozí byli předem nařknuti z infekčních onemocnění, zatímco někteří ne s moc dobrým zdravím představovali důvod ke generalizacím, i když měli neškodnou, zcela běžnou chorobu, kterou mohl mít kdejaký Čechoslovák.

Jednou jedinou reportáží, hlavně její propagací na sociálních sítích si iRozhlas podupal doposud dobré jméno vyváženého média. Veřejnoprávní média by neměla sloužit jako podklad pro Okamurovu “svatou” válku vůči migrantům. Místo částečného a postupného dávkování informací podporujícího paniku, nenávist i další předsudečné úvahy by pro příště iRozhlas mohl o případu informovat uceleně s fakty uvnitř…je to jako kdyby novinář veřejnoprávního média pozapomněl na Kodex Českého rozhlasu, podle kterého Český rozhlas nesmí neodůvodněně vyvolávat pocity úzkosti či strachu, což zcela evidentně redaktoři dávkováním zprávy o uprchlíkovi-migrantovi a jejím stylem dělal.

K čemu jsou etické kodexy veřejnoprávního rozhlasu, když se jeho jednotlivými částmi zaměstnanci nehodlají řídit? Dnešní styl dávkování reportáže i její styl blížící se neobjektivitě práce týmu z Primy odešlé Obzinové také porušoval článek 18 zmiňovaného Kodexu, kdy je Český rozhlas povinen zdržet se diskriminačně ve svých článcích, jednáních a výstupech.

Je minimálně eticky nevhodné vytvářet kontinuální zpravodajství stylu breaking news u takové tématiky, jako je zadržení člověka v Česku zcela běžnou kožní chorobou. Že se Český rozhlas sníží k bulvarizaci velmi lidsky citlivého tématu je velmi smutné a nejspíš jde i o novinářské selhání, kterého by se profesionál nikdy neměl dopustit. Právě onou bulvarizací zmiňované veřejnoprávní médium přispělo k diskriminaci, generalizaci a vytváření dojmu, že “něco pravdy na slovech xenofobů bude, když i ČRo píše podobně jako prokremelská prolhaná média”.

Kam se poděla povinnost z preambule Kodexu Českého rozhlasu, podle které ČRo musí dostát povinnosti stát vždy na straně lidské důstojnosti, základních lidských práv a svobod. Není divu, že lidé na Twitteru reagují tak, jak reagují. Mají na to plné právo.

Český rozhlas by se měl minimálně za své selhání omluvit, protože to, co 1. srpna 2019 na internetu předvedl, to bylo velmi nechutné a velmi odporné. Dělat senzaci z obyčejné kožní nemoci, kterou má v Česku kdejaké dítě je neskutečně hnusné. Snad se jedná o ojedinělé pochybení, protože ztráta objektivního, faktografií a lidskosti se řídícího média by byla velká škoda.