Článek slovenského Denníku N o Československých vojácích v záloze je plný nepřesností a faktických chyb

Na slovenském zpravodajském webu DENNÍK N vyšel 28. června 2019 článek o Československých vojácích záloze. Obsahově je zajímavý, nicméně v některých částech naleznete faktické chyby propůjčující tomuto rádoby vojenskému uskupení vítačů Putinových kolon větší postavení, než ve skutečnosti má.

Na začátku poutavého čtení se návštěvníci seznamují s rokem 2015, kdy v ovzduší poletovala očekávání, zatímco někteří vedoucí představitelé za nemalý peníz organizovali “obranné kempy”,

Zdroj: screenshot z článku Denníku.sk

na kterých se zájemci učili zacházet se střelnými, bodnými zbraněmi, nebo se seznamovali se základy bojových umění, sebeobrany…samotná iniciativa Československých vojáků v záloze spatřila světlo světa 1. ledna roku 2015.

Xenofobové na sociálních sítích vypsali termíny, ceny, náplň, až se následně v nějakém přírodním prostředí setkání uskutečnilo. Na tom před téměř čtyřmi lety bylo skutečně devadesát lidí, ale ruku na srdce, kolik z přítomných by bylo schopno jít na Donbas a začít bojovat za zájmy Kremlu? Takových bylo skutečně jen velmi málo a bez obtíží byste takové účastníky cvičebních setkání spočítali na prstech jedné ruky. Odborníků vypsaných na tučně vyznačeném řádku bylo poskrovnu.

Valnou část křivoklátského setkání utvářeli laikové na jakýkoli boj, nebo taktiku. Byli to lidé vystrašení primáckým zpravodajstvím, usedající na prokremelské dezinformace, podle kterých bylo nutné se zbraní strážit hranice, nejlépe povraždit každého odlišně vypadajícího v okolí. Jenže v článku Denníku N to vypadá, jako kdyby se výcvikového setkání nezúčastnil nikdo jiný, než odborníci na boj, komunikaci a další dovednosti moderního boje.

Nahajpovaní a vystrašení vyplázli lidově řečeno dost peněz za branný okamžik, aby následně velmi rychle pochopili, že zrovna tento “koníček” je předražený a značná část frekventantů si ho nemůže dovolit, nehledě na to, že ani mnozí neuvažovali o tom, že by skutečně své životy ztratili v boji s uprchlíky, Donbasu, nebo některých místech, o kterých vedení tak v uzavřených skupinách básnilo.

Autor článku, Tomáš Forró, hovoří o Československých vojácích v záloze jako o hotové aktivní věci ochotné vytvořit si malou armádu…ale ani tohle není tak úplně pravda. Pokud má něco nějaké lajky, rozhodně to nic nevypovídá o skutečné podpoře.

Zdroj: screenshot z článku Denníku.sk

Demokratikon.cz, dříve Hrebenar.eu dlouhou dobu velmi detailně sledoval dění kolem Československých vojáků v záloze a čecháčkovských okruhů v okolí. I když se v nejrůznějších skupinách hovořilo o dvou tisících aktivních bojovnících, ve skutečnosti to číslo bylo ještě mnohem menší. Českoslovenští vojáci v záloze se již krátce od svého vzniku potýkali s nezájmem lidí, kteří v hospodě souhlasili s účastí, založili buňku, pak nepřišli, nejprve zaplatili členské příspěvky v časech, kdy byly zavedeny, jednou dvakrát se zúčastnili akcí, pak neplatili nic a kašlali na svou slíbenou účast…přihlášení měli problém získat předepsaný mundúr s vybavením, protože tato položka představovala opravdu velké výdaje pro někoho, kdo v rukou obrací každou korunu….

Počet aktivních buněk v roce 2016 skutečně představoval teoreticky 2 000 aktivních, ale jak již bylo před okamžikem řečeno, opravdu aktivních bylo mnohonásobně méně.

Je velmi smutné, že autor článku nevzal v potaz tento fakt, pokud o něm věděl. Sociální sítě tehdy v průběhu let 2015/2016 zaplňovaly facebookové příspěvky o tom, jak je to špatné, když se na kempy přihlásí malé množství zájemců, a to i přesto, že se jich tu tam mohly zúčastnit děti a nezletilí. K mnoha kempům se nabízela nabídka s pomocí udělání si zbrojního průkazu…ale ani tato “akční nabídka” se nesetkala s valným zájmem.

Neschopnost, roztříštěnost a hlavně vnitřní spory ve vedení nakonec skončily odchodem Obrtela z Československých vojáků v záloze. Doktor ze záchranky si nakonec založil tak trochu pod záštitou Národní demokracie Národní domobranu. Adam B. Bartoš pravděpodobně marně doufal, že si zřídí stranické ozbrojené složky nepřímou cestou, kdy se do vedení Národní domobrany dostává Krejča z Národní demokracie, Nela Lisková i v článku již zmíněný Obrtel. Ale i tady se opakovaly chyby z minula kombinované s neochotou jednotlivých aktérů zapojit se aktivně do polovojenského mámení. Drahá doporučená výzbroj, aktivní činnost pokulhávající za třeskutými facebookovými statusy…

Ale vraťme se zpět k Československým vojákům v záloze…ještě v roce 2016 se v médiích hovoří o 42 aktivních buňkách, zatímco v uzavřených skupinách milovníků stříleček s airsoftem a nácviků zachycení migranta to vypadá na méně než těch 42 veřejně mediálně známých…ve skutečnosti vedení ani neví podle jednotlivých facebookových zpráv, kdo je aktivní a neaktivní, zatímco na stole leží virtuální čísla ve skutečnosti neznamenající vůbec nic.

Odchodem Obrtela pokračuje rozklad centrálního vedení. Téměř nefunkční projekt je ještě více oslabován tahanicemi o to, kdo koho bude oficiálně vést…v článku Denníku N se hovoří, že po Obrtelovi velitelské otěže převzal Ivan Kratochvíl.

Zdroj: screenshot z článku Denníku.sk

Českoslovenští vojáci v záloze byli značně rozkolísaní a ve skutečnosti ani centrála nevěděla, která buňka je aktivní, která neaktivní…Ivan Kratochvíl byl původně dosazen do pseudofunkce velitele prvního Pražského poradního ohně, načež se podle komentářů některých vedení blízkých lidí pasoval do role vůdce a obklopil se vedením, které na post celkového velitele nepřipustilo jiný návrh.

Ať už byl Ivan Kratochvíl zvolený celkovým velitelem jakkoli, pravdou je, že od okamžiku jeho zvolení ještě více zesílily hlasy toho mála aktivních po decentralizaci.

Pohádka o novém veliteli všech aktivních Československých vojáků v záloze se nekoná, zvláště poté, co 9. srpna 2016 zápisem u Městského soudu v Praze 9 vznikl zapsaný spolek Československých vojáků v záloze za mír.

Od 9. srpna 2016 tedy existuje iniciativa Českoslovenští vojáci v záloze za mír a zároveň stejnojmenný zapsaný spolek Českoslovenští vojáci v záloze za mír…to se to ale aktivita proti válce plánované velením NATO komplikuje…zapsaný spolek byl totiž v rozporu s původními plány samotné iniciativy být volným sdružením občanů nepodléhajícím registraci, protože co není státem povoleno, to nemůže být státem zakázáno. Od tohoto okamžiku někteří z mála aktivních prohlašují ” podplukovníku Kratochvíle, vy nám nevelíte a velet nikdy nebudete!” a rozšiřují mezi sebou ideál uskupení bez velitelů.

To málo aktivních členů Československých vojáků v záloze se částečně straní Kratochvílovi, zatímco někteří se dají přemluvit a figurují na demonstracích po boku Československé vlastenecké gardy jako ochranka zabezpečující bezpečnost na setkáních krajně pravicových extrémistů. Tady se možná autor článku na Denníku N trošku spletl, když špičkové radiostanice dává do rukou Československých vojáků v záloze za mír, ale radiostanice MOTOROLA TLKR T80 EXTREME IPx4 byly k vidění především v rukou Československé národní gardy nemající s vojáky Kratochvíla nic společného.

Zdroj: screenshot z článku Denníku.sk

I když není předem jasné, o jaké konkrétně demonstraci autor článku Denníku N hovoří, jedna z masovějších byla organizovaná v únoru roku 2016, kde skutečně přibližně osmdesátka lidí z Československých vojáků v záloze společně s Československou vlasteneckou gardou dělala ochranku, zatímco ti z gardy úkolovali osmdesátku přítomných. Demonstraci na Facebooku sice Českoslovenští vojáci v záloze rozšiřovali v nejrůznějších skupinách, ale organizátorem, pokud paměť špatně nenapovídá, byl Blok proti islámu ve společnosti Okamurova Úsvitu – Národní koalice. Pokud autor článku, Tomáš Forró, skutečně myslí tuto demonstraci, pak je velmi smutné, že prohlašuje za organizátora někoho jiného, než kdo opravdu oficiálně tím organizátorem byl.

Od placeného článku prestižního zpravodajského webu by člověk čekal větší profesionalitu, zvlášť když si k přečtení článku musíte článek koupit, nebo čekat, jestli ho virtuální přítel nedaruje svým dalším virtuálním přátelům zdarma.

Z Československých vojáků v záloze za mír rozhodně neroste žádná subkultura, jak se v Denníku N píše.

Zdroj: screenshot z článku Denníku.sk

Českoslovenští vojáci v záloze v současnosti prakticky existují jen jako internetová platforma kecalů, nebo ” malá banda školitelů ultranacionalismu” v případě svolení ředitelů, kdy hračičky v uniformě na vzdělávací instituci skrze zapsaný spolek zkouší rozšiřovat své zhoubné názory na svět mezi děti a mládežnickou omladinu.

Občas někdo z ne všemi uznaného vedení objeví na některých akcích krajní pravice, protože ultranacionální luhy a háje jsou luhy a háji spojenými, takže lidé známí z Československých vojáků v záloze je možné spatřit taktéž v jiných ultranacionálních uskupeních, organizacích. Z jejich účasti, i když se na místě pohybují v khaki oblečení, není možné dovozovat aktivní činnost Československých vojáků v záloze za mír. K takovému závěru lze dojít pouze po získání interních informací, které skutečně o aktivním zaměření Československých vojáků v záloze za mír nehovoří ani řádku.