S virtuálním bojem o “lulice” Dělnické mládeže přichází netové přenice mezi mládežníky Vandasova i Matějného uskupení

Dělnická strana sociální spravedlnosti Tomáše Vandase by ráda zastavila dlouhotrvající úpadek odrážející se mimo jiné nezájmem ultranacionalistů o veřejná shromáždění partajníků, a tak nedělnická omladina zkouší do svých řad přilákat radikálně naladěnou mládež především hrami na “staré dobré časy”, kdy partaj mívala své hlídky “rasových strážců” pochodujících ulicemi za doprovodu odpůrců i přihlížejících policistů a holohlavý raubíř z fotbalových utkání si mohl připadat na okamžik důležitý.

S tragikomicky úsměvným videem jedné z mládežnic vyzývajícím soukmenovce k boji o “lulice”

přichází ruku v ruce zprávička Dělnické mládeže o založení Hlídek Dělnické mládeže, kdy jednotliví členové zkusí hru na neoluďácké mládežníky Kotleby procházející ulicemi beze zbraní s plackou na hrudi a rasově předpojatým pohledem na to, co je a není ideově přínosné v české společnosti, ve které Vandasově počinu dávno ujel vlak, zatímco se členové s trošku přeměněnou rétorikou v dospělácké sekci snaží zasáhnout srdíčko těch nejradikálnějších hrami na staré časy trošičku upgradované na repliky vůči uprchlíkům, nebo muslimům, aby stará známá nenávist vůči všemu romskému zůstala evergreenem doplňkových seancí nad kádí zlatavého moku.

V kuloárech si na střeše vrabci štěbetají o stále snižujícím se počtu mládežníků a faktograficky nepotvrzeném podivném volení vedoucích představitelů Dělnické mládeže, ale to není překážkou pro “přetahování se” o nedostatkové zboží holohlavých dušiček ochotných šlapat v kanadách podle zásad nevlastenectví z devadesátek, kdy ve walkmanech a zaplivaných putykách skinheadů zněly šlágry Landy s Bílým jezdcem, na jehož textech vyrostla řada současných fanoušků orteláckého stejně nahnědlého mámení.

Několik členů Dělnické mládeže, Dělnické strany vstoupilo do politického hnutí neonacisty Pavla Matějného Národní obroda, a tak se početně limitovaná skupinka radikálů Matějného i Vandase mezi sebou na sociálních sítích špičkuje, navzájem si vyhrožuje, zatímco také Národní obroda zakládá 1. června 2019 své mládežnické uskupení, toho času ideově ohrožované založením hlídkařských nadšenců Dělnické mládeže…

Radikálové z omladiny se zkrátka navzájem “milují” a svou náklonnost si prostě vyjadřují po svém siláckými gesty, protože Dělnická mládež nabízí spolupráci s ostatními, zatímco Matějného mládežnická organizace působí spíše jako uzavřená klubovka přístupná jen pro členy rozšiřující se třeba při jednom z pijáckých tažení v podnicích podivné minulosti, i když dospělácká sekce hovoří o spolupráci nacionalistů.

Rasismus s antisemitismem a ultras na čele běžně vykřikujících na sportovních stadionech nevlastenecky xenofobní hesla zkouší retrománii, které podlehne jen hrstka ve frustracích ztracených.

Mezi tím vším figurují tzv. “Nezávislí nacionalisté” na Facebooku sdílící odkazy na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Národní obrodu. Součástí takové “spojnice” zůstává například Dominik Bastl běžně viditelný například na demonstracích kremlofilních spolků, jako je ten Jiřího Černohorského.

Ostatně, tohoto člověka naleznete také na fotce ve fotogalerii Mladé Národní obrody, na které nechybí například osoby známé z pražské DSSS.

Kupodivu tentokrát se radikálové na fotce zvěčnili se správně drženou vlajkou. Mladá Národní obroda se ve spolupráci s Národní obrodou a Nezávislými nacionalisty dohodla na společné akci sesílající podporu kosovským Srbům . To zase bude 15. června 2019 u velvyslanectví Republiky Kosovo podivné divadélko, jehož se zúčastní ani ne dvacítka přítomných.

S Romanou Frieselovou známou například ručním cvičením během ortelácké Mešity a Dominikem Bastlem se setkáte také na snímcích představitelů Národní obrody a “mezispojky” Nezávislých nacionalistů. Rozhodně to není žádné překvapení. Jen se opakuje to, co průměrný človíček zevrubně seznámený s českou radikální scénou dávno věděl. Souknemovci se soukmenovkyněmi jsou ujišťováni, že Nezávislí nacionalisté v předčasných volbách sestaví kandidátky pro Prahu a Středočeský kraj, zatímco k zahlédnutí nechybí památečné fotečky na uctění památky skinheada, jehož potyčky se zákonem by vystačily rozhodně na víc, než jen na jeden řádek v deníčku hambaté a dokonale zfetované školačky.

Ale co…fotečky se vytvářejí, vzpomínky na fašistický Slovenský štát se v příspěvcích vypisují, tak samozvaní nacionalisté mohou zůstat spokojenými.