Okamura nejprve zahájí lynč na novinářku, pak zveřejní telefonní číslo ideového odpůrce…co bude příště? Zveřejnění adresy, nebo rovnou nápravu zjednají trestné stranické oddíly?

Tomio Okamura na sociálních sítích nakrásno ukazuje, že není nikým jiným, než trapným extrémistou ochotným chovat se přesně tak, jak to mají nejradši vyznavači rudohnědých teorií tu tam se opírajících o komunismus, neofašismus, nebo jeho klon neonacismus.

Když se někdo ozve, nebo požaduje vysvětlení, proč předseda jedné z parlamentních stran a zároveň místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky rozšiřuje na internetu neověřené zprávy typu jedna babka povídala, rozhostí se ve světě nul a jedniček nechutný virtuální lynč vyhrožující novinářce přesně tak, jak to čecháčkovští milovníci politiky Kremlu mají rádi.

Tentokrát předseda Svobody a přímé demokracie ukázal před několika málo hodinami, že mu nejsou cizí honby za odpůrci, a když na to přijde, klidně zveřejní na screenhotu telefonní číslo muže, jež radikálovi s bílou košilkou ze stranických shromáždění zašle esemesku, s jejímž obsahem Okamura zjevně nesouhlasí.

Jako kdyby žádné zákony na ochranu osobních dat neexistovaly a pravidla o GDRP byla jen prázdnou slámou, ze které si klidně extrémista ze zprávy Ministerstva vnitra České republiky udělá trhací kalendář, když už díky poslaneckému mandátu existuje poslanecká imunita a pan předseda se následně může jako malé děcko vymlouvat, že příspěvek psal na chodbě parlamentní instituce. Jelikož Demokratikon.cz ctí a dodržuje zákony, telefonní číslo jsme rozostřili, ovšem v originálu je to číslo celé a volně dostupné každému, kdo Okamurův příspěvek navštíví – kliknutím na obrázek se přesunete na původní příspěvek na Facebooku.

Jak se zdá, mediálně známý obchodník se zlem je ještě odpornějším, než možná kdokoli předem očekával. Tak nějak vypadá ta nová, lepší politika SPD podporující svobodu? Na podobných příspěvcích předsedy radikálů je hezky vidět, že samotné vedení nevěří v to, co v názvu hlásá. Pokud nesouhlasíte s jednáním šéfa politického hnutí vyvolávajícího nenávist vůči minoritám, uprchlíkům i Evropské unii, potom se nedobrovolně stanete obětí šikany, protože od zveřejněného telefonního čísla, které je osobním chráněným údajem, je už jenom kousek k odhalení samotné identity pisatele dané esemesky.

Ideohonba proti odpůrcům Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury může vesele začít. Ono se určitě najde hodně hlupáků ochotných pánovi zavolat, napsat něco odporného, možná i vyhrůžky smrtí, nebo napadením…hlavní je vyvolat v odpůrcích strach, když už ta politika tolik nejde na krajské, komunální i evropské úrovni, soudě podle volebních výsledků. Atmosféra se zředí a SPD s Okamurou budou zase v médiích, kde se o nich bude psát a publicita je zaručena.

Jenže takto nějak vznikal také nacismus, kdy v začátcích bylo vyhrožováno odpůrcům. Docházelo ke zveřejňování identity lidí, až najednou k ideonepříteli přišla eskadra úderných oddílů z partaje si to vyříkat početně nevyrovnanou nakládačkou, aby pro příště nepřítel nacismu raději “držel hubu”, protože by ten další útok nemusel přežít.

Nejprve Tomio Okamura hejtí novinářku – zahajuje vůči ní virtuální lynč, aby následně zveřejnil telefonní číslo odpůrce – nenovináře, obyčejného člověka, neveřejně známé osoby …. co přijde příště? Rovnou adresa, kde kverulant bydlí s žádostí o vhození zápalné lahve do obýváku nespokojence?

To, co Tomio Okamura v posledních měsících na své facebookové stránce rozjíždí je velmi nebezpečné, protože nějaký další vystrašený pan Balda může vzít rádoby spravedlnost do rukou a spáchá čin vraždy, nebo pokus o vraždu, protože pán, paní IKSYPSILON napsala Okamurovi něco, co se mu nelíbilo.

V tento okamžik by skutečně měli zakročit politici ze Sněmovny, protože tohle je v demokracii nepřípustné. Politik nemůže vyvolávat nenávist, nepřímo nabádat ostatní k lynčování, nebo virtuálnímu, telefonickému obtěžování odpůrců stranické politiky a jednotlivých činů partajníků. Ještě pořád nejsme na Východě a Putinova diktatura nedovoluje zastrašovat odpůrce, jak by si to možná někteří lidé v SPD přáli.