Michal Semín do Rady ČTK nepatří. Jak mohlo 83 poslanců tomuto autorovi antisemitských textů dát svůj hlas?

Jakému účelu má sloužit Rada ČTK? Pohledem na kandidáty to vypadá, jako kdyby jednotliví radní neměli být nikým jiným, než dalším nástrojem k destrukci zpravodajství k radosti espéďáků, komunistů a Miloše Zemana, protože jinak není možné, aby osmdesát tři zákonodárců zvedlo ruku pro autora antisemitských textů a kandidáta Okamurovy SPD Michala Semína.

Tentokrát nedošlo naštěstí ke zvolení žádného kandidáta ihned v prvním kole. Dva nové členy Rady ČTK se nepodařilo poslancům vybrat, a tak o Josefu Šlerkovi, Davidu Soukupovi, Tomáši Mrázkovi, ale také Michalu Semínovi budou zákonodárci rozhodovat v druhém kole.

Pokud se hlasování bude s podobným výsledkem znovu opakovat, dojde k povýšení antisemity a vyznavače krajní pravice do vysoké funkce, ze které mohou Petr Žantovský s Michalem Semínem nakrásno zahájit spanilý útok na nezávislost zpravodajství z rukou organizace, jejíž některé výstupy dělají těžkou hlavu nejen Okamurovi, ale také kdejakému populistovi, Andrejem Babišem počínaje a kdejakým fobikem konče.

O Michalu Semínovi by se dalo napsat mnohé. Býval předsedou Občanského institutu. Společně s dalším představitelem krajní pravice Čejkou, známým především z časopisu Te Deum, spoluzaložil politickou stranu Právo a Spravedlnost. Mimochodem, na společné kandidátce Práva a spravedlnosti ve volbách figurovali extrémisté za Národní sjednocení, jako byl například Petr Fryč známý blízkými vazbami k neonacistické scéně jako je Blood & Honour, nebo Národní odpor.

Proto také není divu, že Právu a Spravedlnosti v komunálkách roku 2006 vyjádřilo otevřenou podporu také pravicově extremistické sdružení Národní korporativismus. Zpráva o podpoře byla zveřejněna také na webu neonacistického Národního odporu.

Michal Semín býval také předsedou Institutu svatého Josefa, který by se dal jednoduše identifikovat jako organizace určená pro ultrakonzervativní katolíky. Stoupenci Institutu svatého Josefa požadovali například prosazování staré formy liturgie v latinském jazyce a tu tam se objevovaly antisemitsky laděné výlevy přicházející na veřejnost skrze D. O. S. T.

Semínovo náboženské zaměření dokumentuje seznam jeho přednášek, které si zájemci mohli objednat na stránkách Institutu svatého Josefa: “Principy katolického života v rodině, Výchova a vzdělávání dětí ve světle katolické víry, Katolická domácí škola, Apologetika – rozumové důvody pravdivosti katolické víry, Patří Bible protestantům?, Pravý
a nepravý ekumenismus, Pravá tvář mezináboženského dialogu, Aktuální význam fatimského poselství, Katolická vs. liberální svoboda, Kristus Král vs. “nový světový řád”, Jak rozumět dnešním politickým událostem ve světle víry, Tradice, učitelský úřad a II. vatikánský koncil, Plody tradiční a moderní liturgie.

Semín je autorem, a také prvním signatářem manifestu D.O.S.T. Po odstoupení Ladislava Bátory byl 8. 12. 2011 zvolen za předsedu tohoto velmi nesnášenlivého a radikálního sdružení.

Pokud přijde řeč na články s židovskou tématikou, Michal Semín se vyjadřuje v jednotlivých textech s antisemitskou slinou na papíře, kde není nouze o antijudaistická stanoviska katolických fundamentalistů, podle kterých je ďábel otcem Židů a Talmud je považován za protikřesťanskou knihu. Antisemitské předsudky kralují, zatímco staré nenávisti díky Semínovým publikacím ožívají…

Jak tedy může být takový člověk navrhovaný na člena organizace dohlížející nad činností veřejnoprávní “zprávařské” organizace poskytující zpravodajství dalším médiím, ale také širé české veřejnosti?

Opravdu si třiaosmdesát zákonodárců myslí, že je třeba “zkrotit” Českou tiskovou kancelář s takovými kandidáty na vrchu? Začátkem března byl do Rady ČTK zvolený Petr Žantovský, nyní politické hnutí vyvolávající nenávist vůči muslimům, homosexuálům, uprchlíkům a dalším představitelům minorit navrhuje člověka, jehož názory rozhodně nepatří do slušné společnosti. Jak vůbec mohou politici s poslaneckými pasy v kapsičkách souhlasit s někým takovým jako je Michal Semín? Po zvolení Petra Žantovského je možné zřejmě cokoliv.

Semín se mimo jiné také podílel na vzniku a chodu internetového magazínu Katolík revue, založeného začátkem roku 2002. Katolický fundamentalismus na internetu ožívá, snaží se slovy zakladatele “varovat před odchylkami vnímání víry”, zatímco například po kliknutí na odkaz “download” bylo k mání mnoho antisemitských spisů.

Kdo jen na okamžik zaváhal nad antisemitským obsahem Katolík revue, titulek Semínova počinu citující výrok brazilského biskupa Dadea Gringse: “Za holokaustu zemřelo více katolíků, než židů, ale obvykle se o tom nemluví, protože židé vlastní světové zdroje propagandy” jasně ukazoval o čem web je a kam směřuje, i když antižidovská tématika nebyla tím hlavním, čím se Katolík revue zabýval. 

Publicistickou Semínovu tvorbu bychom mohli nalézt na populisticky a krajně pravicově orientovaném Hájkově Protiproudu, kde zmiňovaný muž své články zveřejňuje. Dosazovat příznivce nedemokratických názorů, autora antisemitských textů do veřejných funkcí dohlížejících nad činností veřejnoprávních médií je velmi nebezpečné a od poslanců také nezodpovědné.