I když se to čecháčkům i nacionalistům nelíbí, sjezd sudetských Němců v Česku je skvělý nápad

Čeští nacionalisté jsou z velké části trapnými a ubohými bytostmi podporujícími na internetu Orbána se Salvinim, zatímco jednohlasně podle zásad Aeronetu odmítnou souhlasit se vším co se jen trošku dotýká německého, především záležitosti sudetských Němců, které milovníci prokremelských manýrů automaticky v rámci předsudků pokládají za nepřátele národa přicházející ukrást Čechovi jeho rodnou půdu, třeba v severních Čechách.

Mávají před sebou s Benešovými dekrety, zatímco Orbánovy snahy o zrušení tohoto mezinárodního dokumentu raději se zavřenýma očima nevnímají, protože se maďarský premiér jeví v očích nejen Okamury jako dobrý kolega v cestě za zkázonosným nacionalismem a cestičkou do Kremlu.

Z určitého úhlu pohledu je to tragikomická záležitost, kdy ti, co požadují zrušení dekretů druhého československého prezidenta nevadí, zatímco ti, co po jejich zrušení přestali volat se ocitají na seznamu národních nepřátel, protože šprechtění je už dopředu předpokladem k útokům na českou národní identitu po vzoru soudruhů a vlastenců devatenáctého století, kdy se českému nacionalismu dařilo hlavně kvůli vyvolávání obav z germanizace a německé okupace českého rádoby národního prostoru.

Jenže, sudetští Němci nejsou nebezpečím pro Českou republiku, protože tím opravdovým nebezpečím je český neofašismus, rasismus a čecháčkovský odpor vůči všemu neslovanskému.

Sudetoněmecké krajanské sdružení vypustilo ze svých stanov zmínku o snaze získat zpět majetek zkonfiskovaný vysídlencům po druhé světové válce v březnu 2015, čímž také skončilo volání sudetských Němců po zrušení Benešových dekretů, zatímco například taková čecháčky oblíbená Alternativa pro Německo(AfD) v popírání dekretů pokračuje vesele dál, i když je Klausem starším a dalšími rádoby českými nacionalisty vysoce oblíbenou.

Český velvyslanec na sudetoněmeckém srazu řekne, že je přesvědčen o společné evropské budoucnosti Čechů i sudetských Němců a na sociálních sítích, v komentářích pod články se strhne velmi nepěkná debata plná předsudků automaticky útočících nejen na Evropskou unii, ale také především na samotné sousedy za hranicemi, protože nevzdělaní a nenávistí sžíraní jedinci ausgrechnet předpokládají, že všichni “Sudeťáci” jsou nacisty, nebo podporovateli nacismu lačnícími po roztržení Česka hned do několika celků tak jak tomu bylo v období Mnichovské dohody, o které stejně většina komentujících nemá žádné hluboké vědomosti, pokud nepočítáte ty předané v rámci marxistického vnímání dějin předem vytvářejících z Čechů oběť a Němců zlé vrahy demokracie.

I když se to někomu nemusí líbit, Češi, Moravané, Slezané se sudetskými Němci budou nadále žít na evropském kontinentu a tento život není možný bez cest porozumění, vzájemné tolerance a hledání společných témat, na kterých je možné nadále stavět, budovat, a nikoli ničit a bořit, jak by si to čecháčkovští nacionalisté přáli.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt na 70. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Řezně prohlásil, že by bylo hezké, pokud by se za dva či tři roky odehrálo setkání vysídlenců z Československa a jejich potomků v České republice a zcela očekávaně tato slova vyvolávají u čecháčků a rádoby nacionalistů vlnu nenávisti, zvláště, když takovou akci německý ministr zahraničí Seehofer označí za vrchol narovnání vztahů mezi Německem a Českem.

Neúspěšní v eurovolbách, nebo například takový bývalý člen Svobodných a od roku 2018 zaručeně pravý espéďák spustí vlnu tragikomických výkřiků i trapných předsudků, za které by se nemusel stydět ani štamgast druhé, třetí, čtvrté cenové kategorie. Faktografie zůstává ukrytou Popelkou, aby následně v záplavě kratičkých textů zakralovala stařičká nenávist protigermanismu obviňující všechny “sudeťáky” z vyvraždění, nebo snad choutek po vyvraždění Čechů v té “naší” české kotlině. Přitom je to samotné Československo, které se při odsunu německých spoluobčanů zachovalo podle a páchalo vůči Němcům akt genocidií nejrůznějšího charakteru, ke kterým patřily například pochody smrti, nebo pokusy o vyhladovění v internačních táborech.

Ale tohle všechno křiklouna s exekucemi v životě, natož takového Pešana vůbec nezajímá. Oba dva mají nalajnovanou předem danou cestičku, podle které jsou akty porozumění a ochoty jít dál světem bez nevraživostí nechtěnou siluetou ve společenském dění.

Samotné jméno Bernd Posselt působí na mnohé ultranacionalisty jako rudý hadr na býka. Vypíná se to, co v mozkovnách zbylo po vší té rudohnědé mašírce ideálů, aby následně před očima zůstal proradný tlouštík v karikaturách tolik podobných antisemitských malůvkářů z dob hitlerovského Německa pojídající na zrezavělé vidličce Česko k večeři.

Jenže už před osmi lety v listopadu 2010 se Bernd Posselt omluvil jako mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení za nacistické příkoří, kvůli kterému mnoho lidí v Lidicích přišlo o život.

Zdroj: http://denikreferendum.cz/clanek/7380-posselt-v-lidicich-uz-nikdy-se-to-nesmi-opakovat

A nebylo to poprvé, kdy požádal o odpuštění za činy, které spáchal zločinný nacistický režim. Viz Posseltovo vystoupení z 24. března 2002 v pořadu Naostro České televize.

Zdroj? https://zpravy.idnes.cz/posselt-s-omluvou-neuspel-d0c-/domaci.aspx?c=A020325_213013_domaci_was

Kdyby tenkrát v malebných slovech Bernd Posselt nezpochybnil Benešovy dekrety, které v roce 2002 Sudetoněmecké krajanské sdružení vnímalo za nepřijatelné a požadovalo jejich zrušení, omluva by v éteru médií nezapadla mezi ješitností českého nacionalismu naslouchajícímu zejména té části s Benešovými dekrety označenými za “rasistické”. Je to velká škoda.

Ovšem třeba v tento okamžik by prokremelští nadšenci měli zbystřit. Zatímco útočí na sudetoněmecké spolky, jejich srazy a obecně známé osobnosti, například takové Rusko se k chybám minulosti nedoznalo a dokonce v rámci nového zákona uvažuje o tom, že sovětské okupanty z osmašedesátého označí za veterány.

Sudetští Němci přiznali své chyby a omluvili se za ně ústy svých zástupců…ovšem čecháčky milované Rusko, potažmo Sovětský svaz takové kroky neučinilo…ale to nejspíš organizátorům slovanských večírků a přitakávačům slov Putina nevadí, když jde o slovanskou krev a v rámci komunistického vidění světa šlo o bratrskou výpomoc před imperialisty ze Západu a domácími československými ohrožovateli toho mnohdy chváleného komunismu.

Gorbačov v roce 1989 invazi z roku 1968 označil za “nepřiměřenou akci” a sovětská vláda přijala 4. prosince 1989 prohlášení k srpnové invazi armád Varšavské smlouvy, kde uvádí: “Sdílíme názor předsednictva ÚV KSČ a vlády ČSSR, že vstup armád pěti socialistických zemí na československé území v roce 1968 nebyl opodstatněný a že z hlediska všech nyní známých faktů bylo rozhodnutí o něm chybné.” Je to sice správné konstatování, ale slovo “omlouváme se, odpusťte nám” nezaznělo.

Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1021475-omluva-za-invazi-zaznela-nejprve-z-madarska-tuhy-rezim-v-cssr-vylekalo

Ruský prezident Vladimir Putin sice v Praze během setkání s Klausem v roce 2006 přiznal ruskou morální odpovědnost za okupaci Československa v srpnu 1968, ovšem web ruského ministerstva obrany ve svém článku z listopadu 2017 tvrdil, že by Československo mělo být za invazi z roku 1968 vděčné.

Takový protimluv a veletoče s omluvami sudetští Němci nedělají. Bernd Posselt se za Sudetoněmecké krajanské sdružení omluvil…a to několikrát, což Rusko nikdy neudělalo, protože ruský nacionalismus jim to nedovolil. Mluvíme přeci jen o politickém režimu, kde sovětská propaganda dlouho popírala existenci paktu Molotov-Ribbentrop a o masakru polských důstojníků v Katyni hovořila jako o zločinu nacistů…mimochodem, tento názor se objevuje v ruských médiích i dnes.

9. a 10. listopadu 2018 si Česko, ale také další země kdysi obsazené nacistickým Německem připomínalo smutné události “Křišťálové noci”. V Německu se uskutečnilo několik pietních akcí s účastí nejvyšších představitelů státní moci a v Olomouci se shodou okolností ve stejný okamžik konala Výroční konference Česko-německého diskusního fóra, kde podle slov bývalého ministra Daniela Hermana hned na úvodu zasedání rady před okamžikem zmiňovaného subjektu Bernd Posselt projevil hlubokou lítost nad podílem sudetských Němců na “Křišťálové noci”.

Od předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení to byl další projev ochoty sblížení, kdy zcela správně ani sudetští Němci nestrkají obrazně řečeno hlavu do písku před historickými fakty, ve kterých mnoho sudetských Němců i pod nátlakem hrůzostrašného a omylného přístupu Československa propadlo velkému omylu nacionálního socialismu.

Hlavním tématem Výroční konference Česko-německého diskusního fóra v Olomouci byla projekce česko-německých vztahů očima mladých. I proto Posseltův přístup a projevení lítosti nad dějinnými událostmi zůstává cennějším, protože budoucnost je možná pouze tehdy, pokud se poučíme z minulosti a s pochopením, vzájemnou úctou v mysli a respektem zahájíme práci na blízké budoucnosti, protože genocida, nebo pokusy o ni jsou nepřijatelné.

Co více by měli potomci násilně odsunutých sudetských Němců, nebo dokonce samotní odsunutí udělat dalšího, když se mnohokrát omluvili?

Úvahy s přáními o konání sudetoněmeckého sjezdu v České republice jsou správné a uskutečnění takové události by skutečně znamenalo světlý milník v česko – německých vztazích.

Ať si klidně Ovčáček, Zeman, Klaus mladší, Klaus starší, nebo ulhaný a manipulátorsky nadaný Tomio Okamura se svou ideově nahnědlou eskadrou říkají co chtějí. Zorganizování sudetoněmecké záležitosti na území Česka je dobrým příspěvkem zúčastněných hlavně pro budoucnost Česka, Německa a vůbec obou dvou národů.

Pokud má někdo strach z “hnědých košil” měl by se začít obávat nejrůznějších prokremelských bojůvek – takzvaných domobran, nebo třeba i Okamurovy SPD, která podle slov Ministerstva vnitra ČR s agendou tradičních pravicově extrémistických uskupení pracuje nejefektivněji a má radikálnější názory než samotní extrémisté.

Koneckonců samotný Bernd Posselt má pravdu, když říká: “Nacionalismus byl příčinou neštěstí 20. století”. Rozdělování po vzoru nacionalizujícího visergrádského slepence V4 je skutečně nebezpečné a Česko by v něm nemělo být už ani vteřinu, protože přináší pod Říp závan xenofobie s hnědým smrádkem z Budapešti a Varšavy.