Komenský byl jedním z prvních představitelů náboženského dialogu porozumění

28. března se před 427 lety v Nivnici narodil jeden z nejznámějších Čechů Jan Amos Komenský. Jako pedagog i autor mnoha pokrokových a filosofických děl sklízí úctu historiků, zatímco domácí extrémistická scéna ke svým nechutným útokům vůči minoritám klidně zneužije Komenského portrét, jméno, jednotlivé, trapně pozměněné učencovy citáty, i když ve skutečnosti myšlenky Učitele národů byly hlavně o humanismu, lidství a úctě k lidskému životu.

Extrémistická scéna se neštítí doslova ničeho. Ve své naprosté neznalosti a neúctě ke všemu národnímu sáhnou vyznavači rasové a kulturní nadřazenosti do učebnic základní školy, aby z nich vytáhli človíčka mnohokrát vyobrazeného ve světle mýtů a polopravd. Rozjíždí se pokus na vytváření vlastní virtuální reality schopné přežít pouze tehdy, pokud se některá z grafik uchytí ve virálním víru na sociálních sítích. Potom i ta nejhloupější lež zůstane pravdou, protože naprostou pitomost před okamžiky nasdílelo tolik facebookových uživatelů.

Osobnost Jana Amose Komenského bývá velmi často zneužívána a zneuctěna nejen rasisty útočícími na Romy, ale také islamofoby, kteří v domnění křesťanské hegemonie v tehdejším prostředí žijí v omylu, že i ten velmi známý učenec musel nutně být odpůrcem všeho nekatolického, nekřesťanského….jenže, jak to v životě často bývá, realita je mnohdy složitější a úplně jiná, než se na první pohled může zdát.

Zmiňovaný autor latinských a českých spisů rozhodně žádným islamofobem nebyl…tedy alespoň ne v podstatné části svého života.

Postoje Komenského k islámu nejprve vycházely ze středověkých stereotypů. Dnes bychom řekli islamofobních nepravd, které s postupem času přešly do modernější podoby částečně také díky “tlaku” reformace a konfesionalismu přecházejícího do kalvinoturcismu, jehož hlavní názorovou linií bylo zanechání náboženského šovinismu, kde Mohamed je vnímán na stejné úrovni jako papež.

Díky tomu z myšlení posledního biskupa Jednoty bratrské vymizela košilatá klišé vytvářející předpoklad k vražedné řeži, kdy dobrý muslim je pouze ten mrtvý muslim. Jan Amos Komenský pobýval  v padesátých letech sedmnáctého století na území Osmanské říše v Sedmihradech, kde také sepsal svou knihu Lux in tenebris(Světlo v temnotách), jež na svých stránkách rozvíjela myšlenku vzniku nové protihabsburské aliance. Možná i proto se český filosof snažil za pomoci svých asistentů rozšiřovat mezi osmanskými vojáky křesťanství. Není divu, že se tato snaha znelíbila velkovezírovi Ahmetu Köprülü, který celou Komenského misi následně zrušil.

Pokus o pokřesťanštění osmanských Turků dostává významnou pomocnou ruku v mecenáších z Anglie a Holandska, kdy za přispění financí ze zahraničí dochází k překladu Bible do turečtiny. Ani tato fáze neskončila zdarem, protože jeden z dárců v roce 1666 zemřel, a tak k celému překladu nedošlo.

Jan Amos Komenský upozorňoval tureckého sultána na společné základy křesťanství, judaismu a islámu.

V letech 1663 -1664 český učenec mění své myšlenkové pochody a mění svůj postoj od ochoty pokřesťanštit vyznavače Koránu k cestě vzájemného porozumění.

Jan Amos Komenský své úvahy o islámu staví především na myšlence rovnosti tří hlavních monoteistických náboženství a nutnosti vzájemné tolerance a mírového soužití

S tím by asi nesouhlasil kdejaký islamofob v čecháčkovském klubu Putinových podporovatelů. Komenského myšlení bylo velmi nadčasové a ve své podstatě se v určité vývojové rovině velmi podobalo dnešnímu humanistickému vnímání světa. Z určitého úhlu pohledu se učencův pohled na věc velmi významně odklání od kalvinoturcismu a dostává se na vlastní jízdní dráhu,

kdy je automatická nadřazenost křesťanského světa jako jediné možné základny všeho dobrého a vyspělého vnímána jako naprosto špatná a k soužití nevhodná teorie.

Komenský zcela správně tvrdí, že je třeba dělat ústupky, aby bylo možné spolu žít v míru a prosperitě.

Jan Amos Komenský ve svém díle “Consulatio” a především “Bibliorum Turcicorum dedicatio” vystupuje proti předsudkům vůči muslimům, islámu a zcela otevřeně nabádá k toleranci a především respektu vůči vyznavačům Koránu.

Komenský odmítal odklon od pravověrné víry v Krista, v trojjediného Boha uvnitř křesťanství, zatímco za použití nevyvratitelných důkazů světu ukazoval úctu muslimů k Ježíši, která je u vyznavačů Koránu na stejné výši jako úcta k Mohamedovi. Proto není v této velmi moderní a vyspělé myšlenkové základně místo pro netoleranci a nepřátelství křesťanů k muslimům. 

Byl to vskutku správný, věcný a logický způsob, jak čtenáře, nebo příznivce přivést k jinému stylu myšlení, i když kultury křesťanského i muslimského světa jsou v mnoha ohledech odlišné. Jenže tuto odlišnost můžeme překonat a také oslavovat úctou, porozuměním a tolerancí, kterou zmiňovaný český velikán hlásal.

Pro své lidské postoje nabádající k dialogu a porozumění mezi křesťany a muslimy bývá Jan Amos Komenský právem označován za jednoho z prvních představitelů náboženského dialogu porozumění. 

Můžete být věrni křesťanské identitě a zároveň můžete být tolerantními k ostatním, kdo nevyznávají stejnou víru jako křesťané. Takový přístup by mohl být inspirativním nejen pro obyčejné spoluobčany, ale také pro některé teology, jako je například na vlnu islamofobie a radikalismu nasedající Dominik Duka, který by nápravu potřeboval víc než dost.

Na památku Jana Amose Komenského bychom neměli zapomínat, protože jeho lidský přístup s ochotou být tolerantním, hledat cesty k porozumění a snahou naslouchat druhému  by měl být znovu součástí veřejného mínění.