Xenofobům postačí k islamofobnímu křepčení pošťouchnutí od SPD a kuvajtský umělecký soubor je terčem bezduchých hejtů

Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury na sociálních sítích v jednotlivých příspěvcích velmi často působí jako magnet na všelijaké rudohnědě přemýšlející osůbky v okolí. Postačí, aby účet pražské organizace obchodu s nenávistí zveřejnil krátké video s kuvajtskými umělci na Staroměstském náměstí s komentářem “To si takhle jdete centrem Prahy a na Staroměstském náměstí taková produkce” a žlučovitost na sebe nenechá příliš dlouho čekat.

Jak málo postačí k rozdmýchání nenávisti, kde si hloupost se zapšklostí a hlubokými frustracemi podávají ruce.Předmětem espéďáckého příspěvku zůstává kromě kulturního šovinismu také sestřička antisemitismu, stará známá islamofobie, kdy k rozčilení některých v řadě postačí muslimský oděv, vlajka blízkovýchodního státu a v ovzduší poletují slova o provokacích, v éteru se objevují úsměvné hlášky o posvátnosti české půdy…

Až si člověk připadá jako v nějaké komedii, ve které se jeden druhého snaží překonat v co nejabsurdnějších hláškách. Facebookový účet pražské sekce SPD nepřímo vytváří dojem, jako kdyby se kuvajtští umělci na Staromáku sešli jen tak spontánně, jako kdyby každý Kuvajťan měl mít v příručním batohu vlajku své rodné země a několik hudebních nástrojů. Ale tak tomu není. Postačí se podívat na seznam nahlášených shromáždění.

Akce byla řádně na úřadech 18. února 2019 nahlášena, povolena…takže volání po policii jsou nesmyslnými výkřiky do tmy. Kuvajt slaví Národní den 25. 2. a Den osvobození 26. 2. Lidé z videa pocházejí z folklórního souboru Al-Randi.

Umělci přijeli do Čech, aby zde v rámci národního svátku prezentovali Pražanům kuvajtskou kulturu a následující den vystoupili na ambasádě Kuvajtu.

Představte ultranacionalistům národní folklorní soubor a nestačíte se divit, co nastane. Okamura zkouší vylézt výše nejen po zádech Romů, ale také po zádech málo početných muslimů a mírumilovného islámu. Potom existence ideově napodobující svého gurua nesnášení spustí bandurskou na zajímavé představení, jako kdyby například česká filharmonie nehrálav arabských zemích, například v Kuvajtu.

Někteří hejtři v kuvajtském umění ze Staroměstského náměstí vidí postupnou islamizaci. To je opravdu směšný komentář, takže není divu, že je okrášlen pěti smajlíky…

Takže, když Židé v Praze slaví chanuku, jedná se o judaizaci Česka? Nebo když Rusové slaví pravoslavné Vánoce podle Juliánského kalendáře, jedná se o rusifikaci Česka? Nebo když Vietnamci, Číňané slaví v Česku své svátky, jedná se o vietnamizaci, nebo počínštění naší rodné země?

Agresivním primitivem tady v tomto SPD předsudečně vyprávěném případě nejsou umělci z náměstí, ale ti nenávistně píšící komentátoři mající před očima při zmínce o arabských státech mnohdy předsudečně vykreslenou Saúdskou Arábii. Zatímco umělecký soubor turistům a Pražanům ukazuje své hudební vystoupení, zapšklý fobik z obýváku píše další příspěvek o tom, co členové SPD pravidelně ve svých příspěvcích vyprávějí.


Apokalyptický příběh plný únosů a strašení donutil terordědka Baldu ke skácení dvou stromů před projíždějící vlak, zatímco ty stejné představy donutily některé k sepsání trapných příspěvků, ve kterých stěží naleznete alespoň náznak průměrné inteligence. A když už to jinak nejde, poslouží socha Jana Husa jako důvod k rozhořčením,

přestože třeba například pisatelka naštvanosti neví vůbec nic o muži, jehož marxistické znásilnění dějin vykreslilo v nepravdivém světle. Mistr Jan Hus nemohl být ochráncem českého, dokonce ani jeho zastáncem. Hus nepohlížel na společnost nacionalisticky, neměl vůbec národní uvědomění, ale to fobikům nevadí, protože v bijáku Otakara Vávry najdou všechno, co potřebují.

Je skutečně smutné, co všechno se ve virtuálnu děje. Parlamentní politické hnutí nemá co nabídnout, a tak v rámci stranických zájmů politického byznysu a blížících se eurovoleb podněcuje přímo, nepřímo k nenávisti vůči skupině obyvatel.