Výzkum Davide Cantoniho zjistil, že AfD má dobré výsledky tam, kde dříve kralovala NSDAP

“Tam, kde byla dříve úspěšná NSDAP, tam je dnes úspěšná AfD”, stojí v nadpisu jednoho z článků na zpravodajském webu Zeit Online. Historik Davide Cantoni chtěl zjistit, v čem tkví volební úspěch krajně pravicové Alternativy pro Německo v některých částech země, a tak se rozhodl pro menší studii, v níž sledoval volební výsledky s ohledem na faktory, které vedly k úspěchům nenávistné rétoriky z předvolebních mámení.

Výsledky zjištění zveřejněné v článku Zeit Online formou rozhovoru jsou více než zajímavé. Alternativa pro Německo vznikla v roce 2013. Od té doby se přeměnila v krajně pravicového a vysoce populistického politického hnutí, které se v současnosti zabývá zcela správně Spolkový úřad pro ochranu ústavy, protože partajníci, ale také samotné politické hnutí má blízko k neonacistické i prokremelsky laděné politické scéně.

I když hlavní tématikou předvolebních agitací AfD zůstala nenávist a obchod se zlem, do Spolkového sněmu se radikálové dostali s 12,6procentním ziskem hlasů. Proto není divu, když vědci chtějí zjistit důvod tak zdánlivě vysokého úspěchu těch, s nimiž má Německo zkušenosti v minulosti znásilněné nacismem.

Historik Davide Cantoni si totiž myslí, že voliči rozdělují své hlasy v časech voleb na základě “rodinných tradic”, jakéhosi “zděděného názoru na svět”. To je také údajně jeden z důvodů, proč se mapy úspěchů Hitlerovy partaje tak moc podobají mapám úspěchů AfD. Když se novinář v rozhovoru na Zeit Online zeptá na dědičnost v případě volebních a politických preferencí, zpovídaný host, v článku zmiňovaný historik z mnichovské university bez obtíží říká, že v rodinách existují politické tradice:”Slovo dědičný naznačuje, že to má něco společného s genetikou. Samozřejmě, že to není genetické. V rodinách existují politické tradice. V důsledku toho je pravděpodobnější, že děti budou podobně politicky zaměřené, pokud si myslí, že rodiče mají pravdu

Když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že něco pravdy na tom bude. Dítě je rodiči ovlivněné, přebírá hodnotové žebříčky rodičů s jasnými politickými sympatiemi, kdy je potomku podstrkáváno co je dobré, co je špatné, kdo je ideový šmejd a před kým bychom se měli mít na pozoru…ideové ovlivnění během výchovy v základech zůstává, zatímco některé parametry se mohou obrousit, nebo naopak přiostřit vlivem životních zkušeností, prostředím, ve kterém žijete, a také samozřejmě lidmi, s nimiž se ve svém okolí setkáváte. Podle těchto životních parametrů si volíte cestu životem, kým chcete být a jak chcete být svým okolím vnímáni – přijímáni a nezatracováni jako outsideři.

Pokud se pohybujete v prostředí komunity s nízkým, nebo dokonce žádným odlišným politickým, životním názorem, potom je zde vysoká pravděpodobnost, že se budete ve věci politického názoru chovat v určitých ohledech podobně, ne-li stejně jako nedávní předci.

I proto je teoreticky řečeno vysoce pravděpodobné, že se vzorce politických inklinací budou opakovat na vesnicích, malých městech, než v oblastech s vyšším počtem obyvatel. To je jasný fakt prokázaný mnoha studiemi. Proto není od věci, pokud se lidé jako Davide Cantoni zabývají studiemi politických inklinací v minulosti a současnosti navzájem, protože určité návaznosti mohou existovat. Minimálně děti s rodiči mívají velmi podobné politické postoje, pokud se potomek nezabejčí v případě, kdy postoje rodičů výrazně komplikují život dítěte.Ale takových případů zřejmě nebude tolik.

Podívejme se na úsek rozhovoru, ve kterém historik jasně říká, že spojitosti mezi výsledkem NSDAP a AfD jasně existují:

Cantoni: Je zřejmé, že existuje silná korelace mezi místy, kde NSDAP byla stále častěji volena ve třicátých letech minulého století a místy, kde AfD dnes zažila silnější pozici.
ZEIT ONLINE: Na místech, kde byla NSDAP zvolena před více než 80 lety je dnes zvolena AfD?

Cantoni: Ano. Tam, kde byla NSDAP úspěšná, dnes je to AfD. Samozřejmě to nevysvětluje celkový volební úspěch AfD. Je to však důležitý faktor, stejně důležitý jako ostatní výroky, které jste doposud slyšeli: nezaměstnanost, ztráta dobře placených pracovních míst v průmyslovém odvětví, nejistota v důsledku přistěhovalectví.
ZEIT ONLINE: To znamená, že historická kontinuita v politickém myšlení jejich voličů je stejně důležitá pro úspěch AfD jako ekonomická situace v mnoha východoněmeckých regionech nebo strach z cizinců?
Cantoni: Přesně. Sociální vědci se nějakou dobu ptají, proč se objevují dobré volební výsledky AfD. Proč jsou pravicové populistické strany úspěšné v jiných evropských zemích, Švédští demokraté, Le Penová ve Francii nebo Geert Wilders v Nizozemsku? To se často vysvětluje nezaměstnaností, ztrátou dobře placených pracovních míst v průmyslovém odvětví nebo pocity, že ve velkých městech existovaly muslimské paralelní společnosti. Tyto faktory se k Německu nehodí. Německo je evropskou zemí, kde za poslední desetiletí klesá nezaměstnanost a stále existuje silný průmysl. Nicméně AfD je silnější a silnější. Není tedy žádný důvod, ale je spousta různých vysvětlujících faktorů, které hrají dohromady. Naše hypotéza, že existuje kulturní tradice pravicového, pravicověpopulistického myšlení je součástí řešení tohoto puzzle. Není to největší část, ale je stejně důležitá jako ostatní faktory.

Cantoniho výzkum se nezabýval jen osudnými volbami z roku 1933, kdy náckové obdrželi necelých 44 procent hlasů. Někdo by mohl namítat, že už tenkrát se jednalo o volby nesvobodné a měl by naprostou pravdu. Proto do jednotlivých údajů byly zamíchány také výsledky z voleb 1928, ve kterých slovíčkaření o nesvobodě nehrají žádnou roli. NSDAP byla v roce 1928 prakticky na okraji extrémistů, společnosti celkově a získala jen
810 100 hlasů, což představovalo v celkovém úhrnu jen 2,6 procenta, ale i v tomto období existovaly jiné politické radikálně populistické strany, které voliči volili. V oblastech, kde vyhrávali nacisté byla předtím malá volební účast, ale i v tomto ohledu si je situace velmi podobná s tou dnešní, jak si povíme o několik řádků níže.

NSDAP, podobně jako AfD cílila svůj program na pravicověpopulistické spektrum voličů s chutí po rychlém řešení bez ohledu na zásady demokracie, lidská práva, nebo snad spravedlnost. Nacisté vyvolávali strach z židů, členové AfD vyvolávají strach z muslimů, uprchlíků… i v tomto si jsou oba dva velice podobní, protože NSDAP brojila také proti přistěhovalcům.

Značná část voličů AfD pochází z řad nevoličů, kteří před vznikem Alternativy pro Německo nechodili k volbám. I zde se podle Cantoniho nachází podobnosti s minulostí, protože, jak již bylo v článku naznačeno, v oblastech, kde NSDAP získala větší počet hlasů, nebo dokonce zvítězila, byla předtím nízká volební účast.

Jakmile vznikla Alternativa pro Německo, zvýšil se počet voličů v oblastech s nízkou volební účastí, protože populisté přišli s politikou nenávisti, kterou někteří nevoliči přivítali a pro kterou se vhozením volebního lístku nakonec rozhodli. Nové politické hnutí nebylo médii tolik stigmatizováno například jako NPD dlouhodobě spolupracující s českou DSSS a navíc nově přicházející alternativci přinášeli méně radikální politiku, než jakou hlásali Vandasovi “přátelé” z Německa. Navíc, byl mnohem vyšší předpoklad, že se AfD dostane do Spolkového sněmu, což se také nakonec stalo.

Vyšší volební výsledky zažila Alternativa pro Německo na území bývalého východního Německa. Cantoni k tomu v rozhovoru dodává: “Ve východním Německu je výsledek AFD o nejméně deset procent vyšší než v západním Německu. Ale i ve východním Německu existují rozdíly v závislosti na tom, jak dopadly volby ve třicátých letech. Pokud se pak přiblížíte zpět na úroveň jednotlivých komunit, ukazuje to, že korelace je obvykle velmi vysoká. Východoněmecké státy se k našim hypotézám hodí mnohem lépe než například Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko. To je pravděpodobně také proto, že konflikt s nacistickou minulostí byl na východě jiný než v západním Německu.

To je určitě pravda, ale také východ země zaznamenal odlišnou strukturální a sociální transformaci, než západ, do kterého mířilo mnoho cizinců, uprchlíků a společnost se stávala zdánlivě tolerantnější a tudíž teoreticky řečeno i více obranyschopnější proti povídačkám o uprchlících a muslimských hrdlořezích ochotných zavraždit každého na potkání.

Onen strach z uprchlíků byl přeci jen ve volbách 2017 v Německu výtahem pro volební úspěch populistů a obhájců zla.

Nejvíce na tuto rétoriku slyšel východ Německa, kde třeba uprchlíků a muslimů není tolik.

Ale tak to bývá. Nejvíce obav mají lidé z neznámého, tedy toho, s čím se nikdy osobně nesetkali. Obecně se ví, že nižší volební výsledky měla Alternativa pro Německo v místech, kde byli uprchlíci ubytováni, než v místech, kde žádní nebyli. Ostatně své k tomu říká i část v článku uváděného rozhovoru:

ZEIT ONLINE: Porovnávali jste výsledek voleb AFD – jednotlivých komunit s počtem přicházejících uprchlíků?
Cantoni: Ano, chtěli jsme otestovat naši hypotézu, zda kontakt s cizinci má vliv na politický postoj. Mnoho lidí se velmi zajímalo o otázku uprchlíků od roku 2015. Překvapivě můžeme nyní dokázat, že skóre AfD je výrazně nižší na místech, kde byly uprchlíci ubytováni, než na místech, kde nebyli přijati žádní uprchlíci. Kontakt s uprchlíky tak spíše vede k tomu, že méně lidí zvolí AfD.
ZEIT ONLINE: Platí to také v oblastech, kde je celková úroveň výsledků AFD relativně vysoká?
Cantoni: Ano, to je přesně ten případ. Je zřejmé, že kontakt s uprchlíky často vede k soucitu s jejich osudem a člověk mnohem lépe rozumí jejich problémům.

Tak až někdy uslyšíte ve večerních novinách nadávat politiky, nebo členy Alternativy pro Německo na uprchlíky, muslimy, vzpomeňte si třeba na tento rozhovor v Zeit Online, protože extrémisté svými odpornými karikaturami lidství cílí na nejnižší pudy, chtějí vyvolat nenávist a touží k těmto pocitům strhnout co největší počet lidí.

Výsledky výzkumu Davide Cantoniho jasně ukazuje, že minulost se mnohem častěji opírá o současnost, než bychom si možná kdy mysleli. Nenávist a populismus nespí, používá velmi podobné, mnohdy stejné prostředky k tomu, aby převzala nadvládu nad okolím, a tak nakonec podobnému mámení podlehnou lidé na stejném místě, kde ostatní tleskali projevům Adolfa Hitlera. I proto je nutné bedlivě sledovat politické subjekty jako je Alternativa pro Německo a jí další podobné. Vývoj nezměrného zla má svou anatomii a je správné zasáhnout v okamžik, kdy ještě není pozdě, protože demokracie, svoboda i lidská práva se sama neochrání.