Islámská politická strana má stejné právo na existenci jako ta křesťanská

Co by se stalo, kdyby v Česku vznikla muslimská, nebo islámská demokratická strana? Nestalo by se vůbec nic. Když v naší zemi funguje KDU-ČSL jako křesťansky orientovaná partaj, klidně by mohlo existovat židovské, muslimské, nebo třeba i buddhistické politické hnutí.

Pokud by zakladatelé, nebo členové přípravného výboru sehnali tisícovku podpisů na svou činnost, strana by propagovala demokratické zásady a poukazovala by na náboženskou filosofii obsaženou ve svatých knihách, neznečištěnou o nános ultrakonzervativismu, potom by všechno bylo v naprostém pořádku. Pokud mají menšiny, nebo náboženské skupiny touhu shromažďovat se na politickém kolbišti, potom k takovému sdružování mají právo a demokracie jim ho musí zajistit.

Už jednou provždy bychom měli zapomenout na komunistickou zapšklost vytvářející umělohmotně z republiky jednobarevné souručenství, kde vůči všemu novému vzniká trapná a bezdůvodná nenávist čerpající z hoaxů a vybájených příbězích o starých židech pijících krev mladým chlapcům, nebo o muslimech jako spících teroristech čekajících na svou příležitost zkázonosné islamizace. Svět má mnoho barev, mnoho příchutí a demokracie není o potlačení práv a zvyků minorit ve jménu potřeb většiny.

Například taková islámská demokratická strana může nabízet, tak jako KDU-ČSL politiku rozšířenému publiku. Oslovit může křesťany, muslimy, ale také i takzvané ateisty a vůbec všechny spoluobčany v okolí. Lidovci jednají populisticky, často si pletou ultrakonzervativismus s křesťanskými hodnotami a ve jménu zažrané islamofobie by neoslovili muslimy, ale islámská demokratická strana, nebo židovská demokratická strana by se mohla chovat jinak například tím, že by propagovala odpor k rasismu, fobickým postojům k minoritám a problematice uprchlíků, zatímco by slůvko islámský, židovský nemuselo odkazovat prvoplánově na náboženství, ale na morální hodnoty, které islám a judaismus v sobě ukrývají.

Existují různé národy a etnika, a to proto, aby se vzájemně obohacovaly a rozvíjely. Politické strany minorit mohou, pokud si budou počínat profesionálně, v obohacování a rozvíjení velmi silně přispět. Například některé prvky šariatského práva v oblasti práva rodinného, finančního, nebo obchodního by obohatily společnost v dobrém, i když je šária určená především pro muslimy. Částečná inspirace v tomto ohledu by nebyla špatným nápadem. Minimálně by islámská demokratická strana mohla tišit islamofobní nálady v zemi vycházející z neopodstatněných děsů a běsů, kdy by svou činností přispívala k vykázání islamofobní symboliky do míst, kam patří antisemitská veteš. V tomto by islámská partaj měla velmi složité postavení, protože pár centimetrů za zády číhá demence islamofobních fanatiků nacházející se hned na několika místech v republice.

Pokud by islámská strana na provokace a jednotlivé útoky fobiků reagovala správně, citlivou formou, mohly by být názory odpornosti tišeny, nebo přinejmenším mírněny. Každý člověk má práva na svá práva a ústavou zaručené svobody nesmí být kráceny, nebo rušeny. Tedy politické strany odkazující na náboženství nemohou podporovat homofobní postoje, nebo popírání stejných práv mezi mužem a ženou. Moderní společnost je o porozumění, kde menšiny nesmí být utlačovány. To by mělo být jedním z hlavních hesel prominoritních partají a hnutí, protože, pokud je na pranýři homosexuál, příště na něm může být někdo jiný.

Jenže, žijeme ve společenství, kdy muslimové musí lhát v žádostech o zřízení modliteben, protože úřady jednají předsudečně, a tak v takové atmosféře těžko vznikne muslimská politická strana propagující muslimskou filosofii, protože populisté a islamofobové vystartují z nejrůznějších stran a facebookových ratolestí, aby si zažvatlali jako antisemité. Už k překonání takových následovníků zrůdností je třeba, aby islámská, muslimská strana vznikla a ukázala veřejnosti, že islám je stejně jako judaismus a křesťanství naprosto normální záležitostí, pokud není v přítmí radikalismu, protože i klerofašismus, nebo zrůdné verze ultrakonzervativního judaismu dokáží páchat zlo a tolerovat zlo ve jménu znásilněné víry.

Pokud by islámská politická strana, nebo politické hnutí upadala do konzervativismu, nebo ultrakonzervativismu podobně jako je tomu u některých jednotlivců KDU-ČSL a neporušovala by tím zákony České republiky, měla by také právo na existenci a bylo by věcí voličů, zda takový politický subjekt zvolí, protože Mohammed, podobně jako Kristus a jeho učedníci přeci jen hlásali něco jiného, než ultrakonzervativci, nebo konzervativci seskupující se například v prostorách lidovců.

Islám je stejně bezpečný i nebezpečný jako všechna ostatní náboženství, a pokud křesťané mají politickou stranu, měla by existovat i ta muslimská, i když počet muslimů v Česku je velmi malý.