Kdyby existoval striktní zákaz rudé hvězdy a srpu s kladivem, demonstrace jako ta z 26. ledna 2019 by nemusela existovat

Srp s kladivem jsou hákovým křížem komunistů. Představují symboliku nebezpečného politického zřízení takřka na chlup podobného tomu nacistickému.

Kdyby na demonstraci hrající si na odpor vůči zvyšujícím se cenám nájmů a energií místo srpu a kladiva na praporech, žlutých vestách i čepicích trůnil hákový kříž, veřejnost by se zděsila, ale v případě komunistické “verze hákáče” všichni unisono víceméně mlčí, protože propagace komunismu je v postkomunistické společnosti pokládána zcela mylně za něco méně nebezpečného, i když konkrétně komunismus v Československu má zakrvácené ruce nejen od politických obětí z padesátých let minulého století.

Kdyby nebylo odmítavého postoje Senátu v březnu 2008, dávno by v Česku platil zákon zakazující propagaci komunistických hnutí společně s jejich symbolikou, do které patří od roku 1918 zkřížený srp s kladivem nacházející se od roku 1923 mimo jiné například na vlajce Sovětského svazu – tedy státu páchajícího zločiny proti lidskosti, zločiny terorismu i útlaku obyvatelstva, včetně vyvolávání hladomoru např. na Ukrajině.

Zdroj: https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/webNahled?id_doc=37905&id_var=31970

KSČM se jako nástupnická organizace KSČ od své minulosti neodstřihla. Je to jasné například z vystoupení vrcholných představitelů komunistické strany a zároveň ono neodstřihnutí bylo zřetelné na včerejší demonstraci, kdy si její účastníci hráli na Žluté vesty. KSČM by ráda spojovala levici, zatímco Svaz komunistické mládeže bez obtíží na praporech a propagačních materiálech používá komunistickou “verzi hákového kříže” – srp s kladivem, o kterém mnozí lidé s klidem v srdci prohlásí, že se jedná jen o symboliku spojení dělníků a rolníků v boji proti nadvládě kapitálu .

V České republice neexistuje nic jako zakázané symboly uvedené v nějakém seznamu s jednotlivými grafickými vyobrazeními.

Veřejná propagace hnutí či ideologií hlásajících rasovou nebo třídní nenávist se v Česku postihuje podle § 198 trestního zákona a dle § 260, odst. 1 trestního zákona. Podle těchto paragrafů lze za určitých podmínek trestat propagaci srpu, kladiva i rudé hvězdy.

Do § 260 bylo zákonodárci do zákona doplněno, že hnutím, které propaguje třídní zášť, je komunistické hnutí, a to vedle nacistického hnutí, které propaguje rasovou zášť. Nicméně Federální Ústavní soud ve svém nálezu uvedl, že by bylo protiústavní, pokud by byla zakázána komunistická ideologie.

Doslovně v textu ústavních soudců stálo: “není důvodu zakázat samotné učení o beztřídní společnosti, pokud by toto učení bylo doprovázeno snahou dosáhnout uvedený cíl, tedy té beztřídní společnosti, demokratickou cestou a po jeho dosažení uchovat demokracii a politickou pluralitu. Bránila by tomu ustanovení článku 17 Listiny a článku 19 Paktu. Přitom není úlohou Ústavního soudu, aby zkoumal, zda takovéto cíle a takovým způsobem bude vůbec možno dosáhnout tohoto cíle, resp. zda uvedené učení by ještě bylo vůbec komunistické. ”

Velmi nápadně rozhodnutí soudu připomíná známé přísloví o tom, jak se vlk nažere a ovce zůstane celá. Tímto okamžikem vznikl prostor pro dva komunismy: “ten zlý propagující násilí a ničení protivníků a ten teoreticky dobrý usilující o beztřídnost za pomoci demokracie bez násilí. ” Tohoto vnímání komunismu ke své obraně využívají velmi často obhájci komunistické myšlenky, někdy také anarchisté.

Při pohledu na komunistickou symboliku všeobecně v mysli veřejnosti neexistuje ostrá dělící hranice jako u symboliky hákového kříže jasně odkazujícího na nacistické Německo, NSDAP, nacismus jako takový.

Možná je to částečně dáno intelektuální tradicí vycházející z marxismu poskytující mnohem širší a různorodější pohled, než jaký nabízí ideologie nacismu. V některých úvahách lidí hraje roli tendenční výuka dějepisu na školách, kdy je Rudá armáda s rudou hvězdou i Stalinem vykreslována jako osvoboditelská, a tak srp s kladivem, rudý prapor s rudou hvězdou nebývají vnímány jako symbolika zla.

V případě propagace symboliky spjaté s extrémistickou scénou, nebo radikálními režimy nacismu a komunismu policie za pomoci soudních znalců a vlastních šetření rozebírá kontext, v jakém byla symbolika použita a zda tato symbolika odkazuje třeba na propagaci a podporu hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Do role vstupuje také prokázání úmyslu…tedy toho, co chtěl člověk s rudou hvězdou, nebo srpem a kladivem dosáhnout.

Chcete-li mít na praporu rudou hvězdu, nebo srp s kladivem a budete-li tvrdit, že komunismu hodláte dosáhnout demokratickou cestou, nedopouštíte se ničeho trestného, i když zrovna tato symbolika s komunismem má na svědomí miliony lidských životů.

Stejně tak se ničeho nedopouštíte, pokud s praporem Svazu komunistické mládeže, v jehož grafice je srp s kladivem vyobrazen, budete pochodovat náměstím a nezačnete u toho pokřikovat “smrt kapitalistům”.

Vzhledem k dějinným zkušenostem Československa, potažmo také Česka jako nástupnického státu je takový přístup k věci doslova katastrofický a nabízí do jisté míry volný prostor radikální levici i radikální pravici k propagaci velmi nebezpečných názorů, pokud jsou účelově a opatrně na veřejnosti prezentovány v tzv. zaobaleném, na první pohled nic neříkajícím způsobem s dvojsmyslnými závěry na konci.

Za propagaci symbolů komunismu je prošetřováno jen velmi málo lidí. Ještě méně lidí je za takový skutek nepodmíněně odsouzeno.

Propagace symbolů komunismu, jejich prošetřování a odsouzení například sprejera kreslícího srp a kladivo na zeď s další symbolikou velmi často mizí doztracena. Viník je odsouzen za sprejování, nikoli však za to, co nasprejoval. To je velmi smutné.

Na internetu při procházení fotek včera demonstrujících komunistů a fanoušků komunismu jsou často policisté kritizováni za to, že nezasáhli proti praporům s komunistickou symbolikou. Ono nezasažení je často důsledkem neznalosti policisty a odbornou neerudovaností jako člověka dohlížejícího na pořádek během konání demonstrace.

Je to dáno třeba i tím, že v češtině neexistuje vůbec žádná studie, která by mapovala historii a proměny nejznámějších komunistických symbolů, zatímco o svastice a hákovém kříži najdete informací víc než dost. Mnohdy, i když policie zadrží, soudy podezřelého propustí, což samozřejmě není omluvou pro počínání policistů, kteří čas od času nereagují adekvátně na projevy demonstrantů svým způsobem projevujících náklonnost k hnutím či ideologiím hlásajícím rasovou nebo třídní nenávist.

Za komunismus je nejčastěji pokládán marxismus pánů Marxe a Engelse a poté Lenina. Původně násilná politika krvavých revolucí se v 70. letech v západní Evropě především přeměnila na komunismus, ve kterém lze dosáhnout revoluce bez násilí.

To je také důvod, proč někteří odborníci nesouhlasí se všeobecným zákazem všeho komunistického. Marxisticko-leninská revoluce byla násilná, proto by srp s kladivem měl být zakázaným jen pro svou grafickou podobu, protože jeho použitím se lidé nepřímo přihlašují k Leninově odkazu bezpráví a krutého násilí. Část komunistických myšlenek akceptoval anarchismus, a tak by možná stoupenci anarchie nebyli příliš rádi, pokud by byla sovětská symbolika srpu a kladiva pokaždé považována za trestnou bez ohledu na kontext a úmysl.

Záležitosti týkající se výkladu symbolů bývají velmi složité a pro všechny možné obsahy nerozebírané v česky napsaných knihách je obtížné jednoznačně říct jaký komunismus demonstranti propagovali, i když srp s kladivem hlasitě napovídá.

Kdyby existoval striktní zákaz hákového kříže, rudé hvězdy a srpu s kladivem, demonstrace jako ta včera by nemusela existovat, což by bylo jedině dobře.