Zatímco Babiš populisticky odmítá přijímání uprchlíků, podává si ruku s člověkem, který uprchlíky vytvářel

Premiér Andrej Babiš se v úterý 18. prosince 2018 ve Vídni zúčastnil Fóra Afrika-Evropa. Uspořádal ho rakouský kancléř Sebastian Kurz v rámci předsednictví země Radě EU společně s prezidentem Rwandy a současným předsedou Africké unie Paulem Kagamem, se kterým se následně na sociálních sítích vyfotografoval také trestně stíhaný předseda české vlády. 

Na první pohled je to docela hezká fotka. Dva politici si na ní podávají ruce, až to nezúčastněnému pozorovateli může připadat, že veškerá jednání byla jednoduchá, snadná v přátelském duchu. Pokud si ovšem zjistíte několik informací, nevíte, co si o momentce myslet. 

Že je na ní jeden z nejznámějších českých populistů, tu tam nepřímo vyhrožující koaličním partnerům extrémisty z Okamurovy SPD je jedna věc, ale samotný Paul Kagame v osobách, jež alespoň trošku znají dějiny africké Rwandy a přilehlého regionu vyvolává mražení v zádech, protože tento pán se před několika desítkami let umastil od genocidy, jež díky řádění zfanatizovaných radikálů sprovodila během stovky dnů ze světa milion lidí a další dva a půl milionu vyhnala ze země.  Není proto divu, že momentka vyvolává v některých lidech pocity odporu. Osm let předtím, než Paul Kagame společně s Fredem Rwigemou založil v roce 1987 Rwandskou vlasteneckou frontu, přidal se k povstaleckému hnutí v  Armády národního odporu dnešního ugandského prezidenta Yoweri Museveniho. 

Kouzlo nechtěného je mnohdy úsměvné. Babiš je předsedou ANO, český překlad paramilitárního hnutí, v němž Kagame působil má také v češtině zkratku ANO.

Jak poetické…alespoň jedna věc je na tom všem úsměvná. Oba dva pánové působili v ANO, jen na jiných kontinentech a s jiným programem, náplní. Tady asi začíná i končí veškerá legrace, protože další povídání o Afričanovi z fotky tak veselé není.

Mírně řečeno se jedná o kontroverzního politika, kdy podle tvrzení jedněch bývá řeč o moderním, demokratickém prezidentovi využívajícím Twitter, Facebook i Instagram k propagaci a diskusi s ostatními, zatímco nevládní organizace Reportéři bez hranic o Paulu Kagamem říkají, že se jedná o velmi nebezpečného predátora popírajícího svobodu slova. 

Podle informací Reportérů bez hranic pocházejícíh z roku 2016 bylo od roku 1996 během Kagameho vládnutí bylo zabito 8 novinářů, 11 bylo zavřeno a 33 bylo donuceno opustit Rwandu. 

Dodnes ve jmenovaném africkém státě neexistuje svoboda slova. Novináři nemohou hovořit o chudobě v zemi, jakákoli kritika vlády, nebo prezidenta je rovněž zakázaná. Rovněž se nesmí hovořit o masakrech Hútuú ze strany Rwandské vlastenecké fronty, o kterém si povíme o několik řádků níže. V roce 2015 vláda zakázala vysílání BBC v místním jazyce Kinyarwandy poté, co dokument britské televizní stanice BBC hovořil o úmrtích, ke kterým došlo  v roce 1994 během postupu na hlavní město Kigali. Vojáky tenkrát nevedl nikdo jiný, než Paul Kagame. 

Paul Kagame v v roce 1994, Zdroj: internet

Jak málo stačí k tomu, abyste dostali zákaz? Informovat veřejnost o realitě mající na svědomí desetitisíce mrtvých civilistů. To je opravdu nechutné. Dějiny nejsou k současnému prezidentu Rwandy příliš kladně nakloněny. Ale začněme ve zkratce pěkně od začátku. 

Roku 1990 Rwandská vlastenecká fronta zaútočila ze sousední Ugandy na Rwandu. Její prezident byl tenkrát na zasedání OSN a samotný Paul Kagame ve Spojených státech amerických podstupoval vojenský výcvik, který musel přerušit, aby následně převzal velení a vedl ve Rwandě revoluci. Francie s Belgií a Zairem podporovali současnou rwandskou vládu, a tak Paul Kagame musel s podporou Tutsiů zahájit guerillovou válku. Boje byly ukončeny v roce 1993 mírovou dohodou, která však dlouho nevydržela. 

Genocida ve Rwandě byla zahájena smrtí rwandského prezidenta  Habyarimana v roce 1994, kdy letadlo s rwandským a burundským prezidentem na palubě při přistání na kigalské letiště havarovalo poté, co bylo zasaženo vystřelenou raketou.

Na základě kontroverzního šetření Jean-Louis Bruguièra v roce 2004 vyšlo o dva roky později najevo, že se na atentátu na prezidenta Habyarimana měl podílet samotný Paul Kagame, který s jedním tehdejším ministrem na konci roku 1993 plánoval zmiňovaný atentát. Zprávu silně zkritizoval nejen samotný Kagame, ale také přední francouzské deníky Le Figaro, Libération a řada dalších. Bruguièr se údajně opíral pouze o svědectví dvou lidí, a tak není možné ke zprávě přistupovat jako k objektivnímu zjištění. Nicméně při pádu letadla bylo zabito kromě posádky a dvou hlav afrických států(Burundi, Rwanda) dalších 12 lidí. 

Na hrůzostrašném řádění genocidy se podíleli příslušníci Kagameho Rwandské vlastenecké fronty.

Vraždili bez slitování ženy, děti, starce, dospívající hochy, dívky, dospělé, ale také kojence. K rozdmýchání nezměrného násilí bylo použito rozhlasové vysílání Radio Mille Collines, na jehož rozhlasových vlnách byli obyvatelé Rwandy vybízeni k vraždění, pronásledování a masakrům.

Mnoho desítek tisíc Hutú bylo povražděno ještě předtím, než oficiálně ke genocidě došlo a k podobnému scénáři docházelo i poté, co historiky bývá genocida označovanou za skončenou. Bylo to děsné období, kdy během sto dnů  bylo povražděno na milion lidí a dalších dva a půl milionu muselo opustit Rwandu a stali se z nich uprchlíci. 

Zatímco se Andrej Babiš populisticky zubí do médií s výroky o nepřijímání žádného uprchlíka, podává si slavnostně ruku s politikem, jež má “na saku” kromě podílu na zvěrstvech také  vytváření uprchlíků . 

Tady opravdu nevíte, jestli se smát, nebo začít usedavě plakat nad tím, co všechno je možné. Ano, Paul Kagame je předsedou Africké unie, byl jedním, kdo stál za organizací fóra, možná se Babiš nemohl vyhnout momentce s s ním. Ale i tak běhá trošku informovaným mráz po těle. Jak je možné, že osoba zodpovědná z vražd tolika lidí je stále na svobodě? Politika, pokud k tomu má příležitost, dokáže strávit prakticky cokoli, dokonce i viníky ohavných zločinů. 

Pamětníkům zbývají při vzpomínce na zavražděné členy rodiny jen slzy v očích, historici poukazují na další střípky dějinných událostí, zatímco je jeden z hlavních aktérů genocidy přelévající se až na území východního ¨Konga některými lidmi považován za velkého státníka.