Parodie na Žluté vesty se zúčastnilo také malé děcko, Bastl i xenofobní Kubinec s megafonem v ruce

Včerejší málo početná parodie Jiřího Černohorského na žluté vesty byla opravdu tragikomickou podívanou ani ne třiceti jedinců ochotných zakřičet si nejrůznější heslíčka nejen před budovou České televize, ale také na Palackého náměstí v Praze.

Článek o rádoby demonstračním sepětí xenofobů a rasistů z 22. prosince 2018 naleznete zde: https://demokratikon.cz/2018/12/20-30-radikalu-si-zahralo-na-zlute-vesty-aby-si-pred-budovou-ct-zakriceli-na-sibenice-s-nima/

Kromě ukřičeného a tak trochu místy mutujícího Jiřího Černohorského neschopného bez chyby přečíst vzkaz Vitáskové a radikála, Milana Kubince pokřikujícího fobické sny do megafonu, se na místě nacházelo také jedno malé, ani ne pubertální děcko.

Je absolutně nechutné, když se děti, potomci xenofobů a odpůrců nejrůznějších zásad liberální demokracie rozhodnou do svého nenávistného přesvědčení přibrat také své nedospělé potomstvo, které je v okamžik demonstrací obětí nejrůznějších rasistických a hrubých zvolání, jejichž hrůzostrašný význam si skrze svůj věk nedokáže stoprocentně v nedospělé mysli rozklíčovat.

Viz například tento kratičký sestřih z FB stránky Raptor TV, kde Milan Kubinec, o kterém bude níže ještě v článku řeč, vykládá do megafonu své fobické představy o České televizi.

Nehledě na to, že před mladistvým zazněly mimo jiné výzvy k věšení lidí, tedy konkrétně ředitele České televize Dvořáka. Takové jednání skutečně nepatří do slušné společnosti, natož před uši a oči dětské duše.

Vulgární svět ultranacionála se povaluje všude kolem, zatímco malá holčička sedí v blízkosti rodiče na studeném betonu, kouká do země a v hlavičce mu šrotuje ledacos, zatímco rodič si užívá okamžik opojení, když z protější budovy zaměstnanci České televize fotografují, nebo záležitost natáčejí na kamery.

Možná je právě toto ten pověstný okamžik, kdy by do výchovy měla zasáhnout sociálka, protože za výchovu je zodpovědný rodič a není v zájmu společnosti, aby z nedospělce vyrostl například asociál, rasista, xenofob a islamofob, protože dítě si takovou cestu nevybralo, nemělo jinou možnost, a tak intoxikováno jednáním rodičů může pokračovat v tom, na co bylo z dětství zvyklé. Na žádné demonstrace děti nepatří, tím méně na ty s radikálním a protidemokratickým charakterem.

Nepřehlédnutelným “zjevem” na demonstraci nebyl nikdo jiný, než Dominik Bastl. Tento muž by se dal označit za “trvalý inventář” demonstrací organizovaných Zdeňkem Chytrou a Jiřím Černohorským.

Každý, kdo se jen trošku zajímá o radikální českou scénu velmi dobře ví, o koho se jedná. Dominik Bastl devět let exhibuje na videoportálu Youtube, na kterém propaguje například skomírající Vandasovu DSSS, aktivity na podmínku odsouzeného antisemity Adama B. Bartoše, nebo se netají svými sympatiemi ke Sládkovi, kterého 29. ledna 2018 politoval také na svém faceookovém profilu.

Být antisemitský, vyvolávat nenávist k Židům a židovské kultuře je přeci správné, a tak by utichlý radikál s partaje potácející se ve vlastních problémech raději neměl dostat dvouletou podmínku? V listopadu 1989 se určitě necinkalo za vyvolávání nenávisti vůči komukoli. Je úsměvné, že se zrovna Dominik Bastl cítí býti vlastencem, když ve slovníku používá takové zrůdnosti jako je např. “černá verbež z Afriky”.

Ono se není čemu divit, když podle tvrzení webu Manipulatori.cz mezi Bastlovi oblíbené knihy patří pamflet Hitlerovi Češi popírající negativní postoj českého obyvatelstva k masovému vrahu nacistického Německa.

O Dominiku Bastlovi kolují informace, že se jedná o jednu ze spojek mezi klasickými pravicovými extrémisty a islamofobními, proruskými radikály. Pokud se podíváte na akce, na kterých se tento muž pohyboval, nezbývá, než takovému tvrzení přitakat. Častokrát tento muž na demonstracích extrémistů natáčí, fotí, potom sestříhá video na svůj kanál, či svůj výtvor poskytne někomu jinému.

Další nepřehlédnutelnou, hlavně nepřeslyšitelnou osobou na Černohorského “taškařici” nebyl nikdo jiný, než do megafonu pořvávající Milan Kubinec, toho času před sídlem České televize vykládající o mnoha hoaxech i košilatých příbězích o Sorosových podporách a zlořádnému apokalyptickému spojení proti shromážděným.

O Milanu Kubincovi se můžete dočíst například v tomto článku na Demokratikon.cz: https://demokratikon.cz/2018/11/lide-jako-milan-kubinec-jsou-jasnym-dukazem-toho-ze-fobici-kolem-jovanovice-nejsou-vlastenci/

Pohledem na facebookový Kubincův profil hravě odhalíte, že se nejedná o žádného českého vlastence, ale jen dalšího fobika projevujícího se nejrůznějšími nenávistmi nejen k muslimům, ale také minoritám s odlišnou barvou pleti a dalším lidem, se kterými prokremelský světonázor nesouhlasí.

Milan Kubinec se nedávno stal členem “týmu” Žarka Jovanoviče. Na sociálních sítích je známý především rasistickými příspěvky adresovanými například analytikovi Robetu Mácovi.

Zdroj: https://maca.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=608215

To je ale vlastenec, jen to vrzne. Vlaječka Ruské federace se vykresluje vlevo na profilové fotce, zatímco z megafonu se k přítomným blíží nenávistná slina, se kterou by Milan Kubinec uspěl jako dekadentní bavič pro ty, co mají v krvi dvě promile alkoholu a snesou i takové zhovadilosti, které tento muž do megafonu vykládá.

Včerejší fraška na žluté vesty v podání Jiřího Černohorského byla ukázkou ubohosti a zároveň ubohosti ve spojení s rasismem a dalších fanatických postojů k minoritám. Snad jen ta malá holčička byla jedinou obětí zúčastňující se něčeho, kde by neměla být.

Xenofobové si zakřičeli, udělají na sociálních sítích megasilné revolucionáře, pochlubí se fotkami, žlutými vestami, aby následně zase plakali nad tím, jak je ten svět špatný, když krvavá revoluce nepřichází a radikálovo právo na neprávo a obnovení hrůz minulosti je na míle vzdálené.

Momentky českých neonácků, proputinovských štváčů, rasistů a nejrůznějších xenofobů pořízujících selfíčko ve žluté vestě jsou docela komické…daly by se shrnout do sousloví: “jak se stát virtuálním revolucionářem během pěti vteřin snadno a rychle”. Sobota 22. prosince 2018 se stala typickou ukázkou, jak by to vypadalo, kdyby nepočetná hrstka extrémistů dostala prostor ke slovním perverzím a jak by mohlo dění skončit, kdyby tato individua dostala prostor a příležitost udělat to, o čem stále básní.