Zemanova vláda chtěla z Česka vytvořit multikulturní stát, zatímco dnes Zeman multikulturalismus odmítá

Miloš Zeman patří v současnosti k největším kritikům multikulturalismu a svými prohlášeními dělá radost  zejména prokremelským nadšencům, rasistům i příznivcům čecháčkovského neofašizování. Výjezdní prezident Ruské federace něco před spoluobčany něco kontroverzního žbleptne a na sociálních sítích se objeví odvážné statusy čecháčků o tom, jak moc jsou hrdí na svou hvězdičku jinak pochmurných dnů. 

Jen kdyby to stejné osazenstvo vědělo, že stejný Miloš Zeman takovým nebyl, minimálně ještě před zhruba deseti lety, kdy jako premiér Vlády České republiky vytvářel opoziční smlouvu s Václavem Klausem a v programovém prohlášení dokonce prosazoval to, co dnes tak vehementně odmítá.

Ve stati: “Vláda učiní vše pro to, aby se česká společnost v co největší přijatelné míře otevírala Evropě i světu a přetvářela se ve společnost multikulturní” se tehdejší ministerský předseda vlády Miloš Zeman dokonce zavazuje, že z České republiky vytvoří multikulturní stát a nikde nenaleznete touhy po uzavřenosti zdí a zadrátovaných hranic, nebo snad nějaké hlášky o zlém a zlotřilém Západu.

Zdroj: https://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2010-cr/milos-zeman/Programove-prohlaseni-vlady_1.pdf

Jak moc se dokáže člověk v tomto ohledu za dvacet let změnit? Jsou základní stavební kameny názorů na společnost, které během svého života změníte jen stěží. Pokud jako vysoce postavený státní činitel v dospělém věku hodláte ze země vytvořit multikulturní republiku, potom je vysoce nepravděpodobné, že otočíte o sto osmdesát stupňů, jako se tomu stalo při připomínce sedmdesáti let od poválečného založení nových Lidic v roce 2017, kdy Miloš Zeman na slavnostním aktu prohlásil: “Teroristické útoky v Evropě jsou dílem naší zbabělosti, která je vydávána za multikulturní toleranci

Chtěl snad prezident republiky nepřímo sám sobě a širému okolí přiznat, že kdysi býval zbabělým, když v programovém prohlášení své vlády sliboval otevřenost multikulturním vlivům? Projevovala se snad Zemanova zbabělost tím, že jeho vláda pod jeho vedením 11. dubna 1999 schválila vyčlenění jedné miliardy korun na humanitární pomoc kosovským uprchlíkům, protože se tehdy Balkánem proháněla nelítostná válka, před kterou Kosované prchali?

Kosovanům bylo tenkrát nabídnuto, že mohou v zemi zůstat a dokonce požádat o standardní azyl, což někteří skutečně udělali. Těm, kdo se přeci jen rozhodli po krátkém pobytu v Česku vrátit zpátky do Kosova, bylo nabídnuto, že se mohou na speciální povolenku zase vrátit do České republiky, kam mohou přijet i se svou rodinou, kterou zanechali ve válce zbídačené krajině. Tehdy se Miloš Zeman zachoval správně, zatímco dnes kvituje s radostí odpor k přijetí padesátky syrských dětí.

Celkem v roce 1999 o udělení azylu požádalo na 7 220 uprchlíků, zatímco samotný azyl byl uznán jen u necelého procenta žadatelů, což  v řeči čísel představovalo 79 azylantů. Česká republika měla tehdy v plánu přijmout maximálně 5 000 uprchlíků. Nakonec sem v několika vlnách přišlo na 824 Kosovanů ubytovaných v nejrůznějších zařízeních po celé zemi.

Ti lidé tenkrát měli štěstí, že neexistovala vlna hysterie, náboženského fanatismu, kterému ve svých vyjádřeních Miloš Zeman jako prezident České republiky propadl. Dnes by v rámci podpory absolventů vysoké školy života a neofašizujících tentencí o tehdejších slovech mluvčího Zemanovy vlády Libora Roučka: “Čili rádi bychom, teď řeknu, postavili uprchlické tábory v Albánii, řekněme pro 100 000 uprchlíků, ale jako země o velikosti České republiky, o hospodářském potenciálu České republiky, my na to prostě nemáme, taková je realita.” Miloš Zeman prohlásil, že je to čiré bláznovství, zatímco tenkrát v roce 1999 tvořilo Roučkovo vyjádření oficiální názor Zemanova kabinetu.

Slabinou každého populisty je minulost a poté internet, díky kterému není složité dopátrat se klíčových názorů toho, či onoho politika. Miloš Zeman, podobně jako Andrej Babiš(v září 2015 na jednání ministrů zemí Evropské unie prohlásil, že by uprchlíci ze Sýrie a dalších zemí mohli v Česku obsadit tisíce neobsazených pracovních míst) a Tomio Okamura(byl v roce 2008 ambasadorem Evropského roku mezikulturního dialogu) podporovali ideály multikulturalismu, zatímco dnes, v roce 2018 všichni tři vykřikují do světa úplně opačné názory, nad kterými se milovníkům demokracie a lidských práv stojí vlasy hrůzou na hlavě.

Ale i tak zatvrzelým zemanovcům nevadí Zemanovy rozdílné názory, protože tito fandové nelidství a hrdinství Putina s klapkami na očích věří myšlence, že jen “idiot nemění své názory“, a tak virtualita nenávisti může žít směle dál, protože vyznavači kultu Zemanovy neomylnosti a božského obdivu k hvězdičce nahnědlých stok mohou žít v tom, na co jsou zvyklí.