Klerofašisté i křesťanští fanatici určitě byli štěstím bez sebe z událostí před brněnským divadlem

Neslušní lidé v Brně zase jednou se stejně ideově zkaženými spoluúčastníky ukázali, jaké by to bylo, kdyby v Česku existovali náboženští fanatici bránící divadlu odehrání jedné kontroverzní hry o Ježíši Kristovi. Když ultranacionálům a milovníkům kremelské politiky někdo sáhne na symboliku rádoby křesťanské Evropy, jdou řeči o tom, že legrace se má dělat ze všech a všeho stranou. 

Radikály obhajovaní karikaturisté z Charlie Hebdo jdou k šípku a do popředí se dostávají nejrůznější opravdu roztodivné obskurnosti, kdy na prostranství před divadlem Husa na provázku není nouze prakticky o nic. Na jedné straně hovoří za stánkem republikánů Sládek, opodál si trůní stoleček s protimuslimskými obrázky a nápisem na kartonu: „kuvajtský muslimský duchovní Uthma al-Chamás věřícím vysvětluje, kdy mají právo získávat od nevěřících otrokyně a kdy smějí znásilňovat jejich ženy.“, zatímco za zády prošedivělého předsedy sládkovců je k mání hektický text “Ježíš zachraňuje hříšné před hněvem svatého Boha“.

Sládek a další doprovodný anssámbl kolem republikánů

Až by se chtělo prohlásit: “no vida, jak trefné a přesné na xenofoby, jejichž hlavní mantrou všedních dnů je rozesílat nenávist vůči všemu a všem.

Klerofašisté, fanatičtí žrouti Bible a křesťanství jako takového si museli sobotní odpoledne ve slunném Brně připadat jako v ráji, nebo v nejhorším jako na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny, kde většina přítomných na pódiu i mimo něj zrovna prožívá jednu z dalších fantasmagorických mánií. Zatímco Sládek vyprávěl, kousek opodál náboženský fanatik provolával do éteru jak moc miluje Krista a jak hodně trpěl za komunismu, aby následně ve stejný okamžik neznámý postarší pán pozapomněl mezi řádky o čem to křesťanství ve skutečnosti je. Několik kroků od Sládkových zad se u stěny další budovy tísnil stánek náboženských mluvků, kdy sice ženština povídala o lásce, lidských právech, ovšem přítomné islamofoby neokřikla ani omylem.

Místo toho raději přirovnávala divadelní hru z Husy na provázku k pronásledování Židů v období nacistického Německa, aby posléze vnímavý posluchač odhalil u paty stánku žluťoučkou cedulku s větou “je možné v dnešní korektní době veřejně tupit skupinu obyvatel? Ano kdo jsou občané druhé kategorie? Muslimové či sexuální menšiny? Křesťané. Svoboda není bezbřehá postavme se nenávisti při protestu” Tolik slov je třeba k pohanění křesťanství, lidských práv i poukázání za pomoci QR kódu na petici proti podněcování k nenávisti.

Jeden opravdu neví, jestli se má v tak obsáhlé záplavě hloupostí smát, nebo plakat.

Neznámý muž hlasitě za mikrofonem vykřikující svou vlastní lásku ke Kristu

Kdyby přítomní skutečně podporovali křesťanství, museli by si vzít jednotlivé transparenty k srdci. Jenže, tady nejde o křesťanství, nebo o nějaké vlastenectví. To se jen někteří xenofobové přišli na Moravu zviditelnit. Kdyby o kontroverzní divadelní hře chorvatského režiséra s mezinárodním obsazením v herecké části neinformovala média, především populisticky a tendenčně vyjadřující se Parlamentní listy, Aeronet a další, takový Zapletal by vůbec nevěděl, že se něco podobného odehrává v hlavním městě Moravy. Fobici jsou lační po zviditelnění, nejsou žádné demonstrace, a tak obyčejné postávání před hlavním vchodem do divadla je docela příjemnou záležitostí k procvičení naučených floskulích o zlých muslimech a ještě horším Západu.

Skupinka radikálů postávající před dveřmi s transparentem a islamofobní značkou odloženou poblíž zdi Husy na provázku vypadalo opravdu divně.

Islamofobové postávající před vchodem do divadla Husa na provázku

Ale stejně neutěšený ráz mělo veškeré budoucí dění. Není divu, když ve stejném okamžiku na docela omezeném prostranství “bušili” do mikrofonu Sládek, nenábožensky uvědomělý pán s transparentem “Ježíš Kristus zachránce světa” i na opačné straně na improvizovaném pódiu pokračující řečnice s obhajobou k oportunistické verze křesťanství. S nadsázkou by se dalo říct, kdy příště uslyšíte Sládka v pozadí projevu někoho jiného…pravděpodobně k tomu tak brzy nedojde…až by se chtělo provolat: “chvála Bohu”, ale vzhledem k atmosféře je takové výrazivo zbytečné a Krista urážející.

Samotný souběh událostí před divadlem Husa na provázku připomínal hodně perverzní komedii o náboženských fanaticích, islamofobech a mužích v modrém trikotu sebe sama prohlašující za Slušné občany.

Když začal Zapletal vykřikovat, že není ovcí, ale ovčáckým psem a ještě k tomu v debatě s jedním mužem hořekoval nad tím, že neexistuje hra, ve které muslimové podřezávají nevěřící, kousek od něj do toho všeho začal zpívat falešným hlasem muž v černé sutaně nábožensky laděné písně. Přesně tento okamžik byl opravdu pro mnohé typickou ukázkou elegie na oddělení nemocnice pečující o zdraví duše…takový dojem popisovaná situace nakrásno vykreslovala.

Islamofobové se setkávají s rozechvělými a plačícími poutnicemi údajně z Rajhradu

Tak nějak to vypadá, když se islamofob dá na obhajobu křesťanského…aby toho nebylo málo, několik vteřin, možná minut poté k vousáči s čapkou na hlavě dorazí dvě laikovi připomínající řádové sestřičky, z nichž jedna nebyla rozhodně v dobrém psychickém rozpoložení a s pláčem vysvětlovala, že není možné, aby tvůrci hry takovým způsobem zneuctili neposkvrněného. Pokud chcete vidět něco jako náboženský radikalismus neschopný vnímat toleranci a diskusi bez citových výlevů, pak mladá dívka byla žhavou kandidátkou na takové pokoukání.

Zatímco v popředí divadelní budovy docházelo k obskurním situacím, bočním vchodem na probíhající představení přicházeli diváci. Když to jeden z účastníků demonstrace zjistil, tak se zbytek k místu chtěl seběhnout, ovšem dávno předtím přístupové cesty zahradili policisté. Ovšem Pernicovým rádoby aktivistům se podařilo mezitím do divadla vniknout.

Pobývali tam deset minut, a když na začátku došlo na píseň “Tichá noc” a herci se údajně začali vysvlékat a osahávat, neslušní lidé v modrých tričkách vyběhli na pódium,, aby následně zvědavcům začali vyprávět příběh o tom, jak si jedna z hereček českou vlajku vytáhla přirození.

Policie vyvedla krajně pravicové extrémisty z budovy a tím veškeré “angažmá” radikálů k zastavení divadelní hry skončilo. Jenže právě tento okamžik neslušní lidé využijí ke svému dalšímu žití v následujících dnech. Když Pernicovi lidé odcházeli z divadla, začal dav pod taktovkou známých islamofobů skandovat hesla “Čest Slušným lidem“.

Jak málo stačí k tomu, aby skupinka ultranacionalistů získala aureolu chvilkových hrdinů. Ale co byste chtěli od lidí přitakávajících Kremlu a snílků o rudohnědých revolucích, defenestrací a podobných násilnostech.Nikdo z nich neviděl zmiňované divadelní představení, ale k jeho odsouzení postačí několik fotografií z médií. I tak se projevuje neznalost a povrchnost radikální a vysoce nesnášenlivé scény zdejších fobiků.